Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Národopis a folklor
František Sušil
Moravské národní písně (POUZE VÝTAH Z KNIHY, CC...

František Sušil
Moravské národní písně (POUZE VÝTAH Z KNIHY, CCA 150 STRÁNEK) : s nápěvy do textu vřaděnými

1941 | Nakladatelství Čin

Stav

Opotřebená

chybí velké množství stran, opotřebená obálka, vlepené novinové výstřižky na obálce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Opotřebená, chybí velké množství stran, opotřebená obálka, vlepené novinové výstřižky na obálce
Poznámka:	jedná se o části knihy Moravské národní písně svázané dohromady, malé části po sobě jdoucích stran, obálka z původní knihy
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	cca 150
Jazyk:	česky
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 5. 2025 10:30
Číslo položky:	1252594

O autorovi

František Sušil

František Sušil byl moravský teolog a římskokatolický kněz, vydal sbírku téměř 2 400 lidových písní pod názvem Moravské národní písně s nápěvy do textů vřazenými . Byl aktivní v českém národním obrození. Narodil se v rodině hostinského Fabiana Sušila a jeho manželky Terezie, rozené Pospíšilové. Začal studovat u svého strýce, kaplana F. Pospíšila, gymnázium dokončil v Kroměříži a od roku 1821 studoval filosofický ústav v Brně. Zde se setkal s piaristou Františkem Kynským a kaplanem V. Žákem, kteří ho povzbudili ke studiu klasických i moderních jazyků a uvedli do literatury. Překládal klasické autory a sám psal básně. Roku 1827 byl vysvěcen na kněze, byl kaplanem v Olbramovicích a Bohuticích a roku 1837 byl povolán jako profesor Nového zákona na teologickém ústavu v Brně, kde působil až do smrti. Roku 1863 byl vyznamenán ruským Řádem sv. Anny a roku 1865 dostal čestný doktorát Vídeňské univerzity. Písně začal sbírat ještě jako student v roce 1824, první sbírku vydal roku 1835, druhou v roce 1840. Zapisoval na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku. Nejprve si vzal pomocníky, venkovské učitele, ale po špatných zkušenostech dělal tu práci sám. Nadále využíval pomocníky jen k tomu, aby sezvali lidové zpěváky ze svého okolí na jedno místo . Protože byl kněz, zůstaly mu některé bujarejší písně utajeny, neboť prostí lidé se ostýchali je před ním zpívat. Podle pamětníků ani on sám nedovoloval zpěvákům, aby mu rozverné písně zpívali. Snažil se nicméně věrně zachovat znění písně. Po několikerém předvedeních zapisoval zvlášť nápěv a text, který si navíc nechal ještě jednou přeříkat. Z rozsáhlého shromážděného materiálu vybral pro zveřejnění jen část, když třeba některé varianty sloučil, někde též očišťoval dialekty, aby v...

Více od autora