Jaroslav Hruška
Monografie o kukuřici

1962 | Statní zemědělské nakladatelství a Ústav vědeckotechnických informací MZLVH

Obsáhlé dílo seznamuje v jednotlivých částech s dějinami, původem a významem kukuřice, uvádí její botanické třídění a příbuzné rody, světové rozmístění, botanický popis a vývoj, zabývá se šlechtěním, semenářstvím, biologií,pěstováním, plevely v kukuřici, chorobami, škůdci, chemickým složením a nutriční hodnotou zrna ku…kuřice i jejím použitím. Obsáhlé dílo seznamuje v jednotlivých částech s dějinami, původem a významem kukuřice, uvádí její botanické třídění a příbuzné rody, světové rozmístění, botanický popis a vývoj, zabývá se šlechtěním, …semenářstvím, biologií,pěstováním, plevely v kukuřici, chorobami, škůdci, chemickým složením a nutriční hodnotou zrna kukuřice i jejím použitím.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	906, [10]
Jazyk:	česky
Edice:	Zemědělská výroba
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 11. 2021 18:40
Číslo položky:	236278

O autorovi

Jaroslav Hruška

H. Uden, vlastním jménem Jaroslav Hruška , byl český lékař, politik, spisovatel a dlouholetý starosta města Kladna. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a lékařskou fakultu v Praze, kde promoval v roce 1872 a stal se doktorem medicíny a chirurgie. Působil jako lékař na Kladně u „Pražské železářské průmyslové společnosti“. Roku 1889 se stal starostou Kladna, poté co během událostí Krvavého Božího těla v Kladně 20. června utekli z města ředitel hutí Gottfried Bacher i starosta Josef Hrabě, v místním zastupitelstvu vystupoval za stranu Staročechů, v letech 1895–1898 se do funkce vrátil Josef Hrabě, ale Hruška byl znovu zvolen v letech 1898–1918 a tuto funkci zastával nejdéle ze všech kladenských starostů. Od roku 1899 byl starostou okresního zastupitelstva. Byl absolutně oddaný Habsburskému trůnu a panoval názor, že touží po povýšení do rytířského stavu. V roce 1918 byl nucen z funkce odstoupit z důvodu změny státního uspořádání, kdy v nové republice bylo vše rakouské špatné a tak byly na čas rychle zapomenuty i Hruškovo zásluhy o rozvoj města, tehdy odjel na čas ke své sestře, než se do Kladna opět vrátil. Obdobně špatně jako rakousko-uherským úředníkům se poté na Kladně dařilo i církvi a jejím představitelům, s nimiž se Hruška také přátelil, což mu bylo také vytýkáno. V posledních letech se mu zhoršilo zdraví, nemohl chodit a ztrácel paměť, mezi jeho přátele pařili děkan Josef Skála a doktor Bohuslav Niederle. Hruškovo zásluhy o město byly znovu vyzdviženy až při jeho úmrtí, kdy se s ním mimo jiné loučili představitelé města i kladenští lékaři. Byl autorem básní, dramat a článků zveřejňovaných v časopisech . Zasloužil se o výstavbu kladenské nemocnice , zakládající akt připomíná deska z červeného mramoru se zlaceným písmem, zrestaurovaná v roce 1989. Byl jednou z osob, které se zasloužily o postavení divadla na Kladně, při jeho otevření v roce 1913 s...

Více od autora