Howard Fast
Moji slavní bratři

1952 | Nakladatelství Vyšehrad

„O něco víc než sto padesát let před Kristovým narozením povstala hrstka židovských sedláků v Palestině proti syrsko-řeckým dobyvatelům, kteří obsadili jejich zemi. Tři desetiletí vedli boj, který co do odporu a osvobozování nemá téměř obdoby v dějinách lidstva. V jistém smyslu to byl první moderní boj za svobodu a sta…l se příkl adem četným pozdějším hnutím.“ - Tak charakterisuje autor makabejské povstání. Boj Makabejců se mu jevil jako symbol statečného boje proti reakci a jako symbol jej vypráví. Často si nevšímá historického pozadí bojů a nepřihlíží k politické a sociální problematice revoluce. Podnětem k povstání byl dekret z r. 167 př. n. l., kterým Antiochos IV. Epifanes vyhlásil zrušení židovského zákona, a znesvěcení jerusalemského Chrámu, ovládaného pořečtěnými kněžími. Pasivní odpor lidu, který se dával zabíjet biřici, než by se zpronevěřil zákonu, změnil se v aktivní povstání zásluhou Matatiáše, prostého kohena, kněze z městečka Modin. On a jeho synové se stali vůdci vzpoury proti pořečtěné domácí aristokracii a jejím cizím pomahačům, helenistickému státu. „O něco víc než sto padesát let před Kristovým narozením povstala hrstka židovských sedláků v Palestině proti syrsko-řeckým dobyvatelům, kteří obsadili jejich zemi. Tři desetiletí vedli boj, který co …do odporu a osvobozování nemá téměř obdoby v dějinách lidstva. V jistém smyslu to byl první moderní boj za svobodu a stal se příkl adem četným pozdějším hnutím.“ - Tak charakterisuje autor makabejské povstání. Boj Makabejců se mu jevil jako symbol statečného boje proti reakci a jako symbol jej vypráví. Často si nevšímá historického pozadí bojů a nepřihlíží k politické a sociální problematice revoluce. Podnětem k povstání byl dekret z r. 167 př. n. l., kterým Antiochos IV. Epifanes vyhlásil zrušení židovského zákona, a znesvěcení jerusalemského Chrámu, ovládaného pořečtěnými kněžími. Pasivní odpor lidu, který se dával zabíjet biřici, než by se zpronevěřil zákonu, změnil se v aktivní povstání zásluhou Matatiáše, prostého kohena, kněze z městečka Modin. On a jeho synové se stali vůdci vzpoury proti pořečtěné domácí aristokracii a jejím cizím pomahačům, helenistickému státu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop	45 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 25 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	234
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Tichý
Překladatel:	Staša Jílovská
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Nové slovo světa
Vydání:	Vydání 2., ve Vyšehradě vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 7. 2024 13:20
Číslo položky:	904717

O autorovi

Howard Fast

Howard Melvin Fast byl americký spisovatel, scenárista a publicista. Narodil se v chudé židovské rodině . Od dětství cestoval po Americe a živil se různými nekvalifikovanými profesemi, v osmnácti letech vydal svůj první román Two Valleys a stal se profesionálním spisovatelem. Věnoval se především námětům z americké historie: napsal životopis Thomase Paina nebo knihu Freedom Road, v niž se zabýval osudy černých otroků osvobozených po občanské válce. Psal také komerční literaturu pod pseudonymy E. V. Cunningham a Walter Ericson. Za druhé světové války pracoval pro Office of War Information. V roce 1943 vstoupil do Komunistické strany Spojených států amerických a psal pro její noviny Daily Worker. V roce 1950 byl vyšetřován Výborem pro neamerickou činnost a když odmítl vypovídat, byl odsouzen k tříměsíčnímu vězení. Velká nakladatelství s ním přestala spolupracovat, založil proto v roce 1952 vlastní firmu Blue Heron Press, kde vydal svůj nejúspěšnější román Spartakus. V roce 1952 neúspěšně kandidoval do Kongresu za American Labor Party. Byla mu udělena Stalinova cena míru. Ve druhé polovině 50. let se od komunismu odklonil, což vysvětlil rozčarováním z odhalení Stalinových zločinů a ze sovětské intervence v Maďarsku. Poté, co byl v roce 1960 zrušen zákaz působení komunistů v americkém filmovém průmyslu, odešel Fast do Hollywoodu a stal se scenáristou. Podle jeho námětů vznikly filmy Spartakus, Podzim Čejenů, Man In the Middle, Přelud, Jednadvacet hodin v Mnichově, The Immigrants a Dubnové ráno a seriály The Lives of Benjamin Franklin a How the West Was Won. Svůj život popsal v autobiografii Being Red . Spisovatelem se stal i jeho syn Jonathan Fast.

Více od autora