Ladislav Fuks
Moje zrcadlo

2007 | Nakladatelství Mladá fronta

Pokračování Alenčiných dobrodružství v kraji divů se jmenuje Za zrcadlem a vyprávění je tentokrát pojato jako šachová partie. Na začátku příběhu Alenka zjistí, že je možné projít zrcadlem, za nímž se nachází stejný pokoj, jen zrcadlově převrácený a najde knihe od Tlachapouda, kterou je možné číst jen s pomocí zrcadla. …Cestou provázejí Alenku všelijaké bizarní postavy: tlustá dvojčata Tydliták a Tydlitek, kurýři Zejda a Švejda nebo Valihrach, který každou Alenčinu otázku považuje za hádanku a stejně hádankovitě na ni odpovídá. S jejich pomocí musí Alenka projít šachovým příběhem až na opačný konec šachovnice - příběhu, aby se mohla stát královnou. Pokračování Alenčiných dobrodružství v kraji divů se jmenuje Za zrcadlem a vyprávění je tentokrát pojato jako šachová partie. Na začátku příběhu Alenka zjistí, že je možné projít zrcadlem, za nímž se …nachází stejný pokoj, jen zrcadlově převrácený a najde knihe od Tlachapouda, kterou je možné číst jen s pomocí zrcadla. Cestou provázejí Alenku všelijaké bizarní postavy: tlustá dvojčata Tydliták a Tydlitek, kurýři Zejda a Švejda nebo Valihrach, který každou Alenčinu otázku považuje za hádanku a stejně hádankovitě na ni odpovídá. S jejich pomocí musí Alenka projít šachovým příběhem až na opačný konec šachovnice - příběhu, aby se mohla stát královnou.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	415 s., [8] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020416889
ISBN:	9788020416889
Vydání:	2., upr. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 6. 2026 14:8
Číslo položky:	1802847

O autorovi

Ladislav Fuks

Ladislav Fuks byl český prozaik, autor především psychologické prózy s tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě – téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti. Fuksovo dílo je někdy také autobiografickou travestií – např. Vévodkyně a kuchařka. Fuks je ve svém díle též mistrem masky, jinotajů, neboli alegorií, a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Jeho dětství nebylo příliš šťastné. Otec, policejní úředník, byl chladný a dominantní člověk a matka se starala pouze o správnou společenskou výchovu svého syna. Téma smutného dětství a snahy o vzdor proti otci se pak objevilo v několika jeho knihách. Největší životní krizí ale prošel Ladislav Fuks v době dospívání, tedy na počátku druhé světové války, kdy si poprvé uvědomil svou homosexualitu. Krutý osud svých židovských spolužáků z gymnázia prožíval citelněji, jelikož sám trpěl silným pocitem ohrožení – v koncentračních táborech tehdy mizí nejen Židé a Romové, ale také homosexuálové. Mnozí literární kritici si později často kladli otázku, jak je možné, že se Ladislav Fuks, jako nežidovský spisovatel, dokázal tak vžít do pocitů židovské menšiny a věnovat tomuto tématu značnou část svého díla. Odpovědí je právě jeho pocit sounáležitosti s tragédií tohoto národa, ale také úzkost z ohrožení, kterou po celý život on sám pociťoval. Tímto jeho silným duchovním poutem s pronásledovanou židovskou menšinou je inspirován také název jedné jeho knihy – Mí černovlasí bratři. Po dokončení gymnázia pracoval Ladislav Fuks za války na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce pokračoval ve studiu na filoso...

Více od autora