Jitka Škápíková, Stanislav Zindulka
Moje cesta : vlakem dětství a naděje

2012 | Nakladatelství XYZ

Nositel Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli v roce 2011 ve filmu Babí léto Stanislav Zindulka je divákům známý jako "velký herec malých rolí". Přestože hrál divadlo už od svých pěti let, proslavil se až díky seriálu Vlak dětství a naděje. Často se objevuje v pohádkách, nejmenší diváci ho znají jako kouzelného… dědu. Jak od sám vzpomíná na své herecké začátky? Které role si nejvíc považuje? To vše na sebe prozradí v autobiografii, kterou připravuje společně s Jitkou Škápíkovou.

Nositel Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli v roce 2011 ve filmu Babí léto Stanislav Zindulka je divákům známý jako "velký herec malých rolí". Přestože hrál divadlo už od svých pěti let, pro…slavil se až díky seriálu Vlak dětství a naděje. Často se objevuje v pohádkách, nejmenší diváci ho znají jako kouzelného dědu. Jak od sám vzpomíná na své herecké začátky? Které role si nejvíc považuje? To vše na sebe prozradí v autobiografii, kterou připravuje společně s Jitkou Škápíkovou.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	405 , [8] obrazové přílohy
Jazyk:	česky
ISBN10:	807388559X
ISBN:	9788073885595
Vydání:	Druhé, rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2023 13:31
Číslo položky:	636143

O autorech

Jitka Škápíková

Mgr. Jitka Škápíková je česká scenáristka, spisovatelka a režisérka Původně studovala herectví na JAMU v Brně. Poté strávila čtyři roky v angažmá v tehdejším brněnském Státním divadle jako sólistka zpěvohry. Po revoluci se vrátila na akademii, ukončila studium herectví s titulem bakalář a plynule navázala studiem oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika v ateliéru Prof. Antonína Přidala. Po promoci v roce 1996 nastoupila do Českého rozhlasu v Praze, kde pracovala až do roku 2010 jako dramaturg a redaktor dokumentárních a literárně-dramatických pořadů na stanicích Český rozhlas 3 – Vltava a Český rozhlas 2 – Praha. Od září 2010 krátce pracovala v nakladatelství XYZ. V její práci se pojila role dramaturgyně a režisérky zvukových knih. Od roku 2011 je ve svobodném povolání a stěžejní část její tvorby zaujímá režie audioknih pro vydavatelství OneHotBook. Je autorkou několika desítek adaptací i původních her pro děti i dospělé, realizovaných Českým rozhlasem, bezpočtu rozhlasových dokumentů, za které obdržela řadu cen v celostátních i mezinárodních soutěžích Zároveň soustavně a pravidelně spolupracuje s Českou televizí na pořadech různých žánrů pro děti i dospělé. Je autorkou scénářů několika divadelních inscenací převážně pro Divadlo Viola. Vydala několik knih v nakladatelstvích Mladá fronta, XYZ, Československý spisovatel a Malý princ.

Více od autora

Stanislav Zindulka

Stanislav Zindulka byl český herec, který ztvárnil řadu divadelních i filmových rolí. Za vedlejší roli ve filmu Babí léto byl oceněn Českým lvem. Jeho životní kredo bylo: „Lepší se utahat než zrezivět“. Dětství a mládí prožil ve svém rodišti. Na divadelní prkna vstoupil poprvé jako pětileté dítě v představení Prodané nevěsty jilemnických ochotníků. V roce 1951 maturoval na gymnáziu v Jilemnici. Poté začal studovat na Divadelní fakultě akademie múzických umění v Praze; vedoucí jeho studijní skupiny byla Vlasta Fabianová. Studium ukončil v roce 1955 rolí Puka ve hře Sen noci svatojánské, kterou režíroval spolužák Ján Roháč. Po ukončení vysoké školy nastoupil do divadelního angažmá v tehdejším Krajském oblastním divadle Hradec Králové. Angažoval ho tehdejší umělecký ředitel divadla Milan Pásek. Zde působil s jednoroční přestávkou do roku 1967. Během angažmá odehrál na sedmdesát převážně velkých rolí. V Hradci Králové také spolupracoval s ochotníky, vedl pro ně semináře a pomáhal s režií ochotnických představení v okolí. V roce 1966 dostal Milan Pásek nabídku na post ředitele Divadla bratří Mrštíků v Brně. Přijal ji a během sezóny 1966–1967 nabídl sedmi hradeckým hercům včetně Zindulky, aby s ním šli do Brna. Na této scéně působil Stanislav Zindulka od roku 1968 do roku 1989 a vytvořil zde téměř stovku rolí různého charakteru i rozsahu. Od podzimu 1968 do září 1975 vyučoval na brněnské konzervatoři; k jeho žákům patřili Libuše Šafránková, Dagmar Veškrnová, Oldřich Kaiser, Vladimír Hauser aj. V 70. letech také začal spolupracovat s brněnským loutkovým divadlem Radost. Od září 1989 nastoupil na třetinový úvazek do Městských divadel pražských, kde působil do roku 1992 – zpočátku na scéně Divadla ABC , v letech 1991–1992 na scéně nově otevřeného Divadla ...

Více od autora