František Hrubín, Miloslav Kabeláč
Modré nebe - Zpívánky k obrázkům Josefa Čapka a na slova Františka Hrubína

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	39
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Čapek
Vystaveno:	14. 5. 2022 12:12
Číslo položky:	332149

O autorech

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora

Miloslav Kabeláč

Miloslav Kabeláč byl český hudební skladatel a hudební pedagog, vynikající originální kompoziční technikou a závažností svého díla. Po studiích na reálce a na ČVUT nastoupil v roce 1928 na Státní konservatoř hudby v Praze, kde následně absolvoval v několika oborech - skladbu u Karla Boleslava Jiráka v roce 1931, dirigování u Pavla Dědečka v roce 1932, klavír na Mistrovské škole u Viléma Kurze v roce 1934; mezi jeho další profesory patřili též Alois Hába a Ervín Schulhoff. Od roku 1930 pracoval v Československém rozhlase jako „modulátor“ , kde působil s nucenou přestávkou , později jako vedoucí hudebního provozu, až do roku 1955. Vedl zde též vlastní vokální soubor . Po výrazném pedagogickém intermezzu na Státní konzervatoři v Praze se věnoval pouze skladatelské tvorbě. Člen Umělecké besedy od roku 1938. Patří k nejvýraznějším českým skladatelským osobnostem 20. století. Záhy si vytvořil osobitý sloh, pro který je typická strohá melodika a harmonie, důmyslná polyfonie a důsledná architektonika malých i velkých skladeb. Jeho vrcholný projev spočíval zejména v uvědomělé práci s intervaly, v níž vyšel z mimoevropských hudebních kultur. Kabeláč zde používal například uměle číselně vytvořené stupnice - mody, jejichž vnitřní průběh má větší rozsah než oktáva. Razil taktéž termín umělé tónorody, zejména pro hudebně teoretické zdůvodnění své úsporné melodiky. V intervalové struktuře zkoumal také možnosti tzv. intervalové augmentace a diminuce, inverze a dalších postupů, které do hudby přinesla tzv. 2. vídeňská škola. Mezi první zralé kompozice tohoto slohu patří protiokupační kantáta Neustupujte! , provedená poprvé po skončení druhé světové války . Zpočátku a ve válečných letech se Kabeláč orientoval na komorní opusy i tvorbu symfonickou (1. a...

Více od autora