František Hrubín
Modré nebe

1948 | Nakladatelství Komenium

Hlavním námětem obrazů Josefa Čapka se od roku 1928 stávají děti a jejich kouzelný svět. Malé postavičky hrající si na zahradě opět prosvětlí malířovu paletu teplem domova a optimismem. Připomenou i „Krakonošovu zahradu“ Josefova dětství v Úpici. Mnohým obrázkům a kresbám je teď předobrazem Josefova dcera Alenka, naroz…ená v dubnu 1923. Fascinován spontánní dětskou hravostí, přenáší Čapek jednoduché znaky dětského výtvarného jazyka a jeho primitivní obrazovou perspektivu i do svých obrazů. Výrazově přitom zůstává u široké štětcové malby a živé barevnosti. Malý domek, zahrádka se stromy, okolní pole a hrající si děti, to vše je obrazem Čapkova bezstarostného rodinného štěstí těchto let. Jeho zájem o dětský svět vrcholí v polovině 30. let skupinou pastelů Na dětský motiv, reprezentující nás v roce 1936 na bienále v Benátkách.

Cyklus pastelů Na dětský motiv proslavili František Hrubín a Jan Skácel, kteří k některým listům připsali verše a publikovali je jako obrázkové dětské knížky. Jednou z nich se stalo právě Modré nebe. Kniha obsahuje 14 celostránkových barevných reprodukcí kvalitně vytištěných na kartonech a dalších šestnáct jednobarevných a jednu barevnou v textu. Kniha vyšla v grafické úpravě Adolfa Stehna. Hlavním námětem obrazů Josefa Čapka se od roku 1928 stávají děti a jejich kouzelný svět. Malé postavičky hrající si na zahradě opět prosvětlí malířovu paletu teplem domova a optimismem. Připomenou i „…Krakonošovu zahradu“ Josefova dětství v Úpici. Mnohým obrázkům a kresbám je teď předobrazem Josefova dcera Alenka, narozená v dubnu 1923. Fascinován spontánní dětskou hravostí, přenáší Čapek jednoduché znaky dětského výtvarného jazyka a jeho primitivní obrazovou perspektivu i do svých obrazů. Výrazově přitom zůstává u široké štětcové malby a živé barevnosti. Malý domek, zahrádka se stromy, okolní pole a hrající si děti, to vše je obrazem Čapkova bezstarostného rodinného štěstí těchto let. Jeho zájem o dětský svět vrcholí v polovině 30. let skupinou pastelů Na dětský motiv, reprezentující nás v roce 1936 na bienále v Benátkách.

Cyklus pastelů Na dětský motiv proslavili František Hrubín a Jan Skácel, kteří k některým listům připsali verše a publikovali je jako obrázkové dětské knížky. Jednou z nich se stalo právě Modré nebe. Kniha obsahuje 14 celostránkových barevných reprodukcí kvalitně vytištěných na kartonech a dalších šestnáct jednobarevných a jednu barevnou v textu. Kniha vyšla v grafické úpravě Adolfa Stehna.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~319 Kč~~
	Stav Dobrý špinavé desky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	30 nečíslovaných
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Čapek
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2026 17:0
Číslo položky:	1781998

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora