Emanuel Rádl
Moderní věda : její podstata, methody, výsledky

1926 | Nakladatelství Čin

Filosof a světoznámý biolog Emanuel Rádl v tomto díle vytvořil přehlednou analýzu stavu moderní vědy, nesměle překračující právě v Rádlově době své dřívější positivistické hranice. Autor, jak známo prozíravý, dotýká se citlivě mnoha aspektů rodícího se nového způsobu vědeckého myšlení, které ovšem plně přiváděno na svě…t až se současnou kvantovou fyzikou. Práce, předběhnuvší dobu, zůstává proto aktuální a provokativní i dnes. Filosof a světoznámý biolog Emanuel Rádl v tomto díle vytvořil přehlednou analýzu stavu moderní vědy, nesměle překračující právě v Rádlově době své dřívější positivistické hranice. Autor, jak známo pr…ozíravý, dotýká se citlivě mnoha aspektů rodícího se nového způsobu vědeckého myšlení, které ovšem plně přiváděno na svět až se současnou kvantovou fyzikou. Práce, předběhnuvší dobu, zůstává proto aktuální a provokativní i dnes.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 179 Kč
	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 129 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	289
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihovna české mysli
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 3. 2025 13:29
Číslo položky:	1192667

O autorovi

Emanuel Rádl

Emanuel Rádl byl významný český biolog a polemicky originální vitalistický filosof, angažovaný zastánce Masarykova kritického realismu a odpůrce pozitivismu. Narodil se v početné rodině malého obchodníka, navštěvoval gymnázium v Benešově a v Domažlicích a na matčino přání vstoupil do noviciátu v augustiniánském řádu, kde ale pobyl jen dva roky . Brzy jej však opustil s tím, že poněkud zanevřel na katolickou církev, později přestoupil k protestantismu a stal se jedním z jeho čelných teoretiků. Na Karlově univerzitě studoval biologii a zde také roku 1898 promoval. Pracoval pak jako asistent Ústavu zoologie Filosofické fakulty UK, byl středoškolským profesorem v Plzni, v Pardubicích a od roku 1902 v Praze na gymnáziu v Ječné . Roku 1904 se stal docentem zoologie a dějin biologických věd, od roku 1919 řádným profesorem přírodní filosofie. V roce 1922 podnikl cestu kolem světa a z těchto dojmů vznikla kniha Západ a Východ. Roku 1934 předsedal 8. mezinárodnímu filosofickému kongresu v Praze, ale už roku 1935 ho těžká nemoc prakticky vyřadila z veřejného života. Zemřel v úplné domácí izolaci a pod tlakem válečné situace, jíž se statečně vzepřel v Útěše z filosofie. V první fázi svého života se zabýval celou řadou přírodovědných oborů, od mineralogie až po etologii, zejména vývojem nervové soustavy a zraku. Jeho práce o fototropismu zakládají vědeckou etologii u nás. Mezinárodně jej proslavily jeho Dějiny biologických teorií, ovlivněné Hansem Drieschem, které vyšly původně německy , dále anglicky a španělsky ; úplné české vydání vyšlo až roku 2006. Už počátkem 20. století se však jeho zájem začal obracet k filosofii, k veřejným záležitostem a k náboženství. Za první světové války přestoupil k protestantismu a pod vlivem Masaryka se začal věnovat veřejným otázkám. Svými radikálními názory na vědeckou poctivost, ...

Více od autora