Ivan Sviták
Moderní Eros

1990 | Nakladatelství Listopad

Krachy: Děvčátko s červenou mašlí
Jak jsem nebyl zavražděn
Jelena
Hmyz
Dialog o dvou světových soustavách
Úsměv číslo čtyři
Věčné světlo
Frivolní dialogy" Problém mladé ženy
Ostuda
Frivolní silvestovský dialog
Zpěvy pro královny ze Saabů" Fotografie
Vztažný bod
Stavebnice pro mladou …chuligánku Krachy: Děvčátko s červenou mašlí
Jak jsem nebyl zavražděn
Jelena
Hmyz
Dialog o dvou světových soustavách
Úsměv číslo čtyři
Věčné světlo
Frivolní dialogy" Problém mladé ženy
Os…tuda
Frivolní silvestovský dialog
Zpěvy pro královny ze Saabů" Fotografie
Vztažný bod
Stavebnice pro mladou chuligánku

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (20. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	122
Jazyk:
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 3. 2026 17:26
Číslo položky:	1675889

O autorovi

Ivan Sviták

Ivan Sviták byl český filozof, kritik, básník a politik. Hlásil se k marxistickému humanismu a k tradicím reformního československého socialismu. Vyrůstal v Hukvaldech, kde žil jeho děd, Leopold Sviták, konstruktér automobilů. Rodiče se roku 1938 přistěhovali do Prahy . Ivan Sviták vystudoval gymnázium v Dejvicích a v letech 1943-1944 prodělal totální nasazení v ČKD. Zajímala ho filozofie. V letech 1945–1949 vystudoval právnickou fakultu UK a zapsal se na přednášky filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd . V letech 1945–1948 působil jako člen ústřední komise mládeže při Československé sociální demokracii, přičemž v rámci strany reprezentoval radikálně levicové křídlo. V roce 1948 po únorovém převratu přešel do KSČ. V roce 1949 získal titul doktor filozofie a od roku 1949 přednášel dějiny filozofie na Vysoké škole politických a hospodářských věd. V letech 1954–1964 byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV, kde dosáhl titulu kandidát věd. Orientoval se na historii filozofického myšlení a otázky ateismu, později na vztah umění a moci. Od roku 1956 se profiloval jako kritik dogmatického pojetí marxismu. V roce 1964 byl jako „revizionista“ propuštěn z ČSAV a vyloučen z KSČ, když byly v časopise Tvář uveřejněny výňatky z jeho Nevědecké antropologie. V letech 1964–1968 byl spolupracovníkem Filmového ústavu. Zde roku 1968 publikoval spis Lidský smysl kultury, v němž se zabýval rolí kultury v moderní společnosti. Koncem 60. let 20. století načas spolupracoval se surrealistickým okruhem UDS . Přispěl i do sborníku tohoto okruhu Surrealistické východisko. V této době se rovněž zapojil do reformního hnutí pražského jara. Patřil k radikálním intelektuálům, působil jako ideolog Klubu angažovaných nestraníků . V této době navázal kontakty s přípravným výbo...

Více od autora