Tomáš Garrigue Masaryk: Mnohoženství a jednoženství

Tomáš Garrigue Masaryk, Zdeněk Záhoř
Mnohoženství a jednoženství

1925 | Nakladatelství B. Kočí

Z přednášky pořádané spolkem "Domovina" dne 7. března 1899, druhé nezměněné vydání. Masaryk uvádí, že přednáška byla vlastně dílem jeho manželky. Z přednášky pořádané spolkem "Domovina" dne 7. března 1899, druhé nezměněné vydání. Masaryk uvádí, že přednáška byla vlastně dílem jeho manželky.

Stav

Mírně opotřebená

přední část obálky a první dvě stránky ohryzané

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (29. 5. 2026)

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, přední část obálky a první dvě stránky ohryzané
Vazba:	volná brož
Počet stran:	27, 10
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihovna pohlavní výchovy
Vydání:	Druhé nezměněné vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 5. 2026 12:58
Číslo položky:	1738058

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Zdeněk Záhoř

Zdeněk Záhoř byl český středoškolský profesor, literární historik a kritik, spisovatel a dramatik. Byl autorem studií o Boženě Němcové a J. Laforguovi. Proslavil se učebnicemi, příručkami a články o sexuální výchově. Narodil se 10. července 1881 v rodině pražského lékaře Jindřicha Záhoře. Studoval moderní filologii, poté působil jako středoškolský profesor. Jeho manželkou byla Marie Záhořová-Němcová, vnučka Boženy Němcové. 16. srpna 1931 vyskočil v sebevražedném úmyslu z okna svého bytu v Janovského ul. 1116 v Holešovicích a následkem zranění zakrátko zemřel v nemocnici. Jako možná příčina se uváděly zdravotní problémy , popřípadě deprese z přepracování a ze smrti manželky. Pohřben byl na Olšanech. Byl oceňovaný jako ušlechtilý idealista a obětavý učitel zanícený pro zdravou výchovu mládeže. Do literatury vstoupil ještě za studií r. 1903 jako humorista, autor knihy drobných próz Člověk, jenž nevydal básně. Po ní následovaly frašky ze studentského života, Pereat láska a Uzel. Jeho beletristickou tvorbu uzavřel proverb Fata morgana z roku 1909. Poté se věnoval literární historii a kritice. K jeho oblíbeným autorům patřili Jules Laforgue, jehož Hamleta porovnával se Shakespearovým, a především Božena Němcová. Napsal také esej o Otokaru Březinovi. Knižně vyšly: Nejvíce se proslavil publikacemi v oboru sexuální výchovy , určených dospívajícím, rodičům i vychovatelům. K jeho pracím v tomto oboru patří: Byl rovněž redaktorem rubriky o pohlavní výchově v časopise Národní osvobození. Ke konci života shromažďoval materiál pro rozsáhlejší publikaci, tu však již nedokončil.

Více od autora