Karel Klostermann
Mlhy na Blatech

1951 | Nakladatelství Vyšehrad

Na neúrodné půdě jihočeských Blat hospodaří bohatý a vážený sedlák Potužák, s jehož dvěma dětmí žije také sirotek Vojta, který slouží u Potužáka za pasáka. Vojta, milovník lesa a přírody, sám bezprávný bezzemek,chcebýtmstitelemselských křivd, páchaných knížecí vrchností a panskými úředníky. Aby byl hoden Apolenky Potuž…ákovy, kterou miluje, chce se stát hrdinou jako "Kubata, který dal hlavu za Blata". Když voda knížecíchrožmberskýchrybníkůzaplaví selskápole a zničí úrodu, stahuje se nad Blaty k selské rebelii. Ale vůdcem této vzpoury se nestane ani léta o tom snící Vojta, ani bohatý Potužák, ale divocí bratři Karhounové, kterým dal autor rysy jaklidímravnězchátralých, takhluboce lidských. Plamenný protest proti mnohonásobnému bezpráví končí selankovitou idylou: Potužák se smíří s panskou vrchností i s Karhouny, jichž se každý štítí a Vojta se stane baštýřem-panskýmúředníkem,který semůže oženit sdcerou bohatého sedláka. Klostermann nadhodil v románě mnoho problémů, které však nedokázal dořešit. Ale poněvadž jsou jeho sympatie vždy na straně ponížených, poněvadž celé jeho dílo "je prozářenohlubokouláskou khorskému lidu,jehož strasti i radosti líčil s takovou zasvěceností, je jeho román stále živým literár. i společen. dokumentem doby." Na neúrodné půdě jihočeských Blat hospodaří bohatý a vážený sedlák Potužák, s jehož dvěma dětmí žije také sirotek Vojta, který slouží u Potužáka za pasáka. Vojta, milovník lesa a přírody, sám bezprávn…ý bezzemek,chcebýtmstitelemselských křivd, páchaných knížecí vrchností a panskými úředníky. Aby byl hoden Apolenky Potužákovy, kterou miluje, chce se stát hrdinou jako "Kubata, který dal hlavu za Blata". Když voda knížecíchrožmberskýchrybníkůzaplaví selskápole a zničí úrodu, stahuje se nad Blaty k selské rebelii. Ale vůdcem této vzpoury se nestane ani léta o tom snící Vojta, ani bohatý Potužák, ale divocí bratři Karhounové, kterým dal autor rysy jaklidímravnězchátralých, takhluboce lidských. Plamenný protest proti mnohonásobnému bezpráví končí selankovitou idylou: Potužák se smíří s panskou vrchností i s Karhouny, jichž se každý štítí a Vojta se stane baštýřem-panskýmúředníkem,který semůže oženit sdcerou bohatého sedláka. Klostermann nadhodil v románě mnoho problémů, které však nedokázal dořešit. Ale poněvadž jsou jeho sympatie vždy na straně ponížených, poněvadž celé jeho dílo "je prozářenohlubokouláskou khorskému lidu,jehož strasti i radosti líčil s takovou zasvěceností, je jeho román stále živým literár. i společen. dokumentem doby."

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	370, [5]
Jazyk:	česky
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Živý odkaz domova
Vydání:	8. vyd., v nakl. Vyšehrad 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2023 9:7
Číslo položky:	653609

O autorovi

Karel Klostermann

Karel Faustin Klostermann , též pseudonymy Faustin, Doubravský byl český spisovatel německé národnosti s regionálním zaměřením na oblast Šumavy, Pošumaví a Šumavského Podlesí. Byl představitelem realismu v literatuře a tzv. venkovské prózy. Jeho sebrané spisy obsáhly přes čtyřicet svazků románů, povídek, črt, fejetonů a skic, i část soustavných pamětí. Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouské obci Haag am Hausruck. Toto datum pochází z matriky narozených. Některé literárně-historické publikace i jiné zdroje jako datum Klostermannova narození uvádí mylně 15. únor.) Narodil se v rodině lékaře Josefa Klostermanna a Charlotty Hauerové , původem ze sklářské rodiny Abélé, a byl pokřtěn jako Karel Faustin. Zde je možné hledat původ pseudonymu, pod nímž publikoval část své tvorby. Karel byl nejstarším z deseti sourozenců, kteří se dožili dospělosti , dva starší sourozenci zemřeli v dětském věku ještě před Karlovým narozením. V Haagu se Klostermannovým příliš nedařilo, a tak se koncem května 1849 přestěhovali do Sušice, kde Karlův otec nastoupil jako praktický lékař. Tou dobou byla na světě už i Růžena, Karlova sestra, která mu byla po celý život velkou oporou. Po příchodu do Sušice najmuli Klostermannovi chůvu Sabinu, která Karlovi byla druhou matkou, a to až do pozdního věku. Začátkem roku 1854 byl Josef Klostermann povolán říšským knížetem Gustavem Joachimem Lambergem, majitelem panství mj. v Žichovicích pod hradem Rabím, za panského lékaře. Dětství trávil Klostermann bez dozoru, otec mu dopřával volnost „nemaje zbytečné úzkostlivosti o zdraví dítěte“. Pobýval u pasáčků, u nichž patrně pojal v celoživotní lásku zvířata všeho druhu. Svá mladá léta strávil tedy Klostermann především v Žichovicích a Štěkn...

Více od autora