Vilém Reichmann, Jaroslav Novotný, Karel Nepraš, Bohumil Štěpán, Miroslav Slejška, Viktor Kubal, I Jirásek, J. V Kuklík
Mladý technik : 3

1960 | Nakladatelství Mladá fronta

Kniha Mladý technik je určena všem mladým zájemcům o techniku. Provede vás světem moderní techniky a díky ní porozumíte tomu, proč a jak věci kolem vás fungují, a budete schopni sledovat nejmodernější trendy s porozuměním. Pro lepší pochopení souvislostí se také občas obrátíme k historii techniky. Nechybí ani výroba je…dnoduchých funkčních modelů, na nichž budete rozvíjet své konstruktérské schopnosti. Vystačíte s věcmi, které běžně najdete v domácnosti, stačí uplatnit jen trochu šikovnosti a nápaditosti. Kniha Mladý technik je určena všem mladým zájemcům o techniku. Provede vás světem moderní techniky a díky ní porozumíte tomu, proč a jak věci kolem vás fungují, a budete schopni sledovat nejmodernější… trendy s porozuměním. Pro lepší pochopení souvislostí se také občas obrátíme k historii techniky. Nechybí ani výroba jednoduchých funkčních modelů, na nichž budete rozvíjet své konstruktérské schopnosti. Vystačíte s věcmi, které běžně najdete v domácnosti, stačí uplatnit jen trochu šikovnosti a nápaditosti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	329
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 6. 2024 14:28
Číslo položky:	870878

O autorech

Vilém Reichmann

Vilém Reichmann, přezdívka Jappy; byl český výtvarník německého původu, karikaturista a fotograf. Proslul zejména černobílými imaginativními fotografiemi s poetikou náhodných setkání, tvarových analogií či abstrahujících detailù. Vilém Reichmann pocházel z brněnského německého prostředí. Otec Johann Reichmann pocházel z Rostěnic a byl odborným učitelem a ředitelem měšťanské školy v Brně. Matka Marie, rozená Schwarzová se narodila v Jihlavě. V letech 1927–1932 vystudoval architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně a získal titul inženýra. Již jako posluchač školy prokázal levicové smýšlení, když byl funkcionářem socialistického studentského spolku Arbeitsgemeinschaft sozialistischer Hochschüler a členem komunistické strany . Krátce působil jako výpomocný učitel v Hanušovicích a do války pak pracoval na brněnském stavebním úřadě. V té době také kreslil karikatury do časopisů a novin - Index, Tvorba, Trn, Tramp, Simplicus, Arbeiter Ilustrierte Zeitung , Rovnost, Žijeme, Haló noviny. Přezdívku Jappy, kterou své kresby a karikatury signoval, získal v trampském hnutí. Dne 2. prosince 1935 se v Brně oženil s Rudolfinou Barborou Zukalovou , herečkou Zemského divadla. V roce 1938 bylo rozvedené manželství prohlášené za rozloučené. Jako Němec byl za 2.světové války zařazen do německého vojska, kde odmítl vstoupit do důstojnické školy. Na frontě přeběhl na ruskou stranu a v zajateckém táboře se připojil ke skupině antifašistů. Odsud se vrátil po válce jako zajatec a na svobodu se dostal po zásazích bývalé manželky. V letech 1947–1948 byl členem postsurrealistické skupiny Ra, která v té době uspořádala sérii výstav. Později byl členem fotografické skupiny DOFO a uměleckého Sdružení Q . Po roce 1948 působil ve svobodném povolání (člen Sva...

Více od autora

Bohumil Štěpán

Bohumil Štěpán ) byl český a československý politik a poválečný poslanec Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Narodil se v Bosně ve městě Trnovo u Sarajeva, kde jeho otec sloužil v rakousko-uherské armádě. Obecnou školu navštěvoval v Mníšku pod Brdy a následně pokračoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde roku 1924 maturoval. V letech 1924–1930 studoval práva na Univerzitě Karlově. Při studiích na právnické fakultě podnikl studijní cestu po Rakousku, Itálii, Balkánu, Malé Asii a Egyptě. V období let 1931–1939 pracoval na zemském finančním ředitelství v Praze. Za druhé světové války pracoval na usedlosti své manželky v obci Radlík u Jílového a zde se zapojil do domácího odboje. Po válce se účastnil politického dění. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946, pak se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. Zde formálně zasedal až do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po únoru 1948 pronásledován, vystěhován z pražského bytu do Radlíku a z rozhodnutí komunistů mohl působit pouze v dělnických profesích. Nejprve pracoval jako dělník a brigádník v cukrovarech, později jako kotelník v čokoládovně v Praze-Modřanech.

Více od autora