Ján Malík
Míček Flíček : vyprávění pro nejmenší ke čtení i k poslechu

1996 | Nakladatelství Artur

Pohádka o malém nezbedném míčku a jeho problémech s dráčkem Mráčkem. Pohádka o malém nezbedném míčku a jeho problémech s dráčkem Mráčkem.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	73
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090202810
ISBN:	9788090202818
Ilustrátor:	Helena Zmatlíková
Vydání:	Vyd. 6., v nakl. Artur 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 6. 2025 12:52
Číslo položky:	1266464

O autorovi

Ján Malík

Jan Malík byl český loutkař. Byl jedním z předních iniciátorů založení loutkářské katedry Divadelní fakulty AMU v Praze, kde následně sám také přednášel, a to režii a dějiny loutkového divadla. Právě on se zasloužil o obnovení činnosti mezinárodní loutkářské organizace UNIMA stejně jako o založení dodnes fungujícího Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, kde je též vystavena jeho soukromá sbírka. Jan Malík se narodil 15. února 1904 v Příbrami, v rodině učitele na chlapecké škole Jana Malíka a jeho manželky Františky, rozené Klosové. Vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dne 1. července 1930 získal titul PhDr. Dva roky působil jako pedagog – profesor reálného gymnázia v Praze XVI , od listopadu 1930 byl profesorem gymnázia v Novém Jičíně. Dne 20. prosince 1930 se v Praze oženil s Mimi Topinkovou . Do roku 1945 byl zaměstnán ve Státním statistickém úřadu. Poté pracoval na ministerstvu informací a v roce 1949 založil Ústřední loutkové divadlo a stal se jeho ředitelem. Zemřel 24. července 1980 v Praze. V Praze to bylo Poprvé se jako amatérský loutkoherec angažoval v roce 1923 v libeňském Sokolu. Ještě koncem 20. let, tedy v době studií na Karlově univerzitě, se začal projevovat Malíkův zájem o loutkové divadlo i v rovině teoretické, a tak se nedlouho poté stal sekretářem předsedy "Loutkářského soustředění" a šéfredaktora časopisu Loutkář Jindřicha Veselého. Svou činnost ale dále rozvíjel a již od 30. let se věnoval také režii a autorským textům . V jeho osobnosti se snoubilo nejen umělecké cítění a nadání, ale také dobré organizační schopnosti, kterých v oblasti loutkového divadla v dalších letech hojně využil. Vedle zmiňovaného Sokola se jeho působiště rozrostlo a v letech 1934–1...

Více od autora