Vlasta Javořická
Mezihoří, 4. díl - Když slunce zapadá

1992 | Nakladatelství Kamélie

Po návratu z ruského zajetí se hajný Křemen nemůže smířit s údajnou zradou snoubenky, ale dívce se podaří vysvětlit ušlechtilé pohnutky svého zločinu. Po odhalení zločinu, který její muž spáchal jako příslušník legií, se rozhoduje pro rozvod a zdá se, že oba milenci konečně začnou společně žít. V poslední chvíli si vša…k mladá žena uvědomí, že její místo je po boku chybujícího manžela a otce jejího dítěte, zůstává s ním a snaží se, aby příkladným životem odčinil svou vinu. Po návratu z ruského zajetí se hajný Křemen nemůže smířit s údajnou zradou snoubenky, ale dívce se podaří vysvětlit ušlechtilé pohnutky svého zločinu. Po odhalení zločinu, který její muž spáchal jako …příslušník legií, se rozhoduje pro rozvod a zdá se, že oba milenci konečně začnou společně žít. V poslední chvíli si však mladá žena uvědomí, že její místo je po boku chybujícího manžela a otce jejího dítěte, zůstává s ním a snaží se, aby příkladným životem odčinil svou vinu.

Součástí souboru:

Mezihoří 1991 (4sv., 162 + 277 + 215 + 274, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	149 Kč
	Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	215
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090016960
ISBN:	9788090016965
Ilustrátor:	Drahomíra Dvořáková
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Mezihoří
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 12. 2023 18:27
Číslo položky:	710910

O autorovi

Vlasta Javořická

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy. Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí . Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně. Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“. Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku při...

Více od autora