Václav Bělohradský
Mezi světy & mezisvěty - filosofické dialogy

1997 | Nakladatelství Votobia

Kniha je tvořena úvodem, dvěma eseji a sedmi rozhovory.
Úvodní Bělohradského text obsahuje dva imperativy a tři postuláty, které mají shrnovat tzv. „postmoderní obrat“. 1.imperativ: Nesmíš se opřít o nic, co není smrtelné. 2. imperativ: Vyvoď všechny důsledky z toho, že smysl není nic, co by bylo v tvých větách či č…inech, ale je to jen použití, které pro tvé věty a činy vynalezli lidé, kteří ti naslouchali. 1.postulát: Každý popis světa je hodnocením světa. 2. postulát: To, co nazýváme skutečnost, je vždy něco uprostřed mezi námi, co nás spojuje nebo rozděluje, je to "medium", nikdy něco před námi. 3. Ne vědění je moc, ale moc je vědění a každý pojem je mocenskou koalicí.
V eseji Říkejme si Čerwuiši promýšlí V. Bělohradský úlohu intelektuála v demokracii. Hovoří o relativizování univerzální hegemonie jediného kontextu a o hranicích různých „verzí světa“. Jádro knihy je tvořeno rozhovory/filosofickými dialogy: s M. Wollnerem diskutuje mimo jiné o definování současné filosofie, problematice rozumění, liberalismu, české politické situaci a ekologii; s K. Hvížďalou o médiích, vzdělání, intelektuálech a transformaci společnosti; s B. Pečinkou o žurnalistice, vztahu křesťanství a politiky, demokracii a jejích hranicích či o pravdě; s K. Králem o ideologiích, nacionalismu a multikulturní společnosti, pravdě, racionalitě a politických vztazích; s J. Rulfem o osobních zážitcích z komunistického režimu, kultuře a revolučním idealismu; s J. Chuchmou o svobodě, antisemitismu a české politice; s V. Havlem o komunismu, liberalismu a o našem vztahu k Západu.
Závěrečný Bělohradského esej pojednává o kulturním a společenském stavu naší společnosti v 60. letech a o roce 1968.

klíčová slova: postmoderna, demokracie Kniha je tvořena úvodem, dvěma eseji a sedmi rozhovory.
Úvodní Bělohradského text obsahuje dva imperativy a tři postuláty, které mají shrnovat tzv. „postmoderní obrat“. 1.imperativ: Nesmíš se opřít… o nic, co není smrtelné. 2. imperativ: Vyvoď všechny důsledky z toho, že smysl není nic, co by bylo v tvých větách či činech, ale je to jen použití, které pro tvé věty a činy vynalezli lidé, kteří ti naslouchali. 1.postulát: Každý popis světa je hodnocením světa. 2. postulát: To, co nazýváme skutečnost, je vždy něco uprostřed mezi námi, co nás spojuje nebo rozděluje, je to "medium", nikdy něco před námi. 3. Ne vědění je moc, ale moc je vědění a každý pojem je mocenskou koalicí.
V eseji Říkejme si Čerwuiši promýšlí V. Bělohradský úlohu intelektuála v demokracii. Hovoří o relativizování univerzální hegemonie jediného kontextu a o hranicích různých „verzí světa“. Jádro knihy je tvořeno rozhovory/filosofickými dialogy: s M. Wollnerem diskutuje mimo jiné o definování současné filosofie, problematice rozumění, liberalismu, české politické situaci a ekologii; s K. Hvížďalou o médiích, vzdělání, intelektuálech a transformaci společnosti; s B. Pečinkou o žurnalistice, vztahu křesťanství a politiky, demokracii a jejích hranicích či o pravdě; s K. Králem o ideologiích, nacionalismu a multikulturní společnosti, pravdě, racionalitě a politických vztazích; s J. Rulfem o osobních zážitcích z komunistického režimu, kultuře a revolučním idealismu; s J. Chuchmou o svobodě, antisemitismu a české politice; s V. Havlem o komunismu, liberalismu a o našem vztahu k Západu.
Závěrečný Bělohradského esej pojednává o kulturním a společenském stavu naší společnosti v 60. letech a o roce 1968.

klíčová slova: postmoderna, demokracie

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	194
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072200046
ISBN:	9788072200047
Vydání:	1
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	12. 1. 2019 14:16
Číslo položky:	50608

O autorovi

Václav Bělohradský

Václav Bělohradský je český filosof a sociolog, žijící od roku 1970 v Itálii a působící od roku 1989 též v Česku. Je řazen k postmoderním myslitelům a tzv. autentickým žákům Jana Patočky. Václav Bělohradský vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a filosofii v roce 1967 ). Rigorózní práci o markýzi de Sade obhájil roku 1969. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 byl tamtéž profesorem sociologie. Dlouhá léta spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími a českým domácím disentem. Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu . Působil též jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v Česku od roku 1991. Publikuje též v Británii, USA a Kanadě. V souladu se svým dřívějším angažováním v Itálii i v emigračním tisku vystoupil na začátku devadesátých let jako razantní obhájce progresivního, ekologicky zaměřeného liberalismu. Články psané původně pro MF Dnes jsou zahrnuty v knize Kapitalismus a občanské ctnosti . V pozdějších letech však toto pojetí revidoval z levicových pozic. Dnes píše téměř výhradně do deníku Právo, zejména do jeho přílohy Salon. Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za ČSSD a Stranu zelených v obvodu č. 25 – Praha 6. Se ziskem 16,72 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž prohrál poměrem hlasů 27,93 % : 72,06 % s kandidátem TOP 09 a hnutí STAN Jiřím Růžičkou. Senátorem se tak nestal....

Více od autora