Kniha je tvořena úvodem, dvěma eseji a sedmi rozhovory.
Úvodní Bělohradského text obsahuje dva imperativy a tři postuláty, které mají shrnovat tzv. „postmoderní obrat“. 1.imperativ: Nesmíš se opřít o nic, co není smrtelné. 2. imperativ: Vyvoď všechny důsledky z toho, že smysl není nic, co by bylo v tvých větách či činech, ale je to jen použití, které pro tvé věty a činy vynalezli lidé, kteří ti naslouchali. 1.postulát: Každý popis světa je hodnocením světa. 2. postulát: To, co nazýváme skutečnost, je vždy něco uprostřed mezi námi, co nás spojuje nebo rozděluje, je to "medium", nikdy něco před námi. 3. Ne vědění je moc, ale moc je vědění a každý pojem je mocenskou koalicí.
V eseji Říkejme si Čerwuiši promýšlí V. Bělohradský úlohu intelektuála v demokracii. Hovoří o relativizování univerzální hegemonie jediného kontextu a o hranicích různých „verzí světa“. Jádro knihy je tvořeno rozhovory/filosofickými dialogy: s M. Wollnerem diskutuje mimo jiné o definování současné filosofie, problematice rozumění, liberalismu, české politické situaci a ekologii; s K. Hvížďalou o médiích, vzdělání, intelektuálech a transformaci společnosti; s B. Pečinkou o žurnalistice, vztahu křesťanství a politiky, demokracii a jejích hranicích či o pravdě; s K. Králem o ideologiích, nacionalismu a multikulturní společnosti, pravdě, racionalitě a politických vztazích; s J. Rulfem o osobních zážitcích z komunistického režimu, kultuře a revolučním idealismu; s J. Chuchmou o svobodě, antisemitismu a české politice; s V. Havlem o komunismu, liberalismu a o našem vztahu k Západu.
Závěrečný Bělohradského esej pojednává o kulturním a společenském stavu naší společnosti v 60. letech a o roce 1968.

klíčová slova: postmoderna, demokracie