Knihy
Ostatní
Humor
Ludvík Štěpán
Mezi námi zvířaty

Ludvík Štěpán, Václav Richter
Mezi námi zvířaty : (malý žákovský živočichopis) : s použitím žákovských perliček Václava Richtera - Kniha první

2004 | Nakladatelství Sursum

Dvoudílný soubor známého brněnského autora o zvířeně je plný humorných glos a anekdot, které doprovází velké množství kreslených vtipů od Miroslava Pavlíka. Malý žákovský živočichopis se opírá o dlouholetou sbírku dětských perliček z pozůstalosti Václava Richtera. Dvoudílný soubor známého brněnského autora o zvířeně je plný humorných glos a anekdot, které doprovází velké množství kreslených vtipů od Miroslava Pavlíka. Malý žákovský živočichopis se opírá o dlouh…oletou sbírku dětských perliček z pozůstalosti Václava Richtera.

Stav

Dobrý

zašlé desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	121
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073230925
ISBN:	9788073230920
Ilustrátor:	Miroslav Pavlík
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Tišnov
Vystaveno:	6. 10. 2024 13:8
Číslo položky:	1019494

O autorech

Ludvík Štěpán

Ludvík Štěpán byl český spisovatel, novinář, profesor slavistiky na Masarykově univerzitě v Brně. Narodil se v Dačicích na Moravě, jeho život a tvorba byly však spojeny s Brnem. Zde vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Pracoval jako kontrolor a později projektant v brněnské Královopolské strojírně. Byl rovněž zaměstnán v divadle, potom působil jako novinář v brněnských redakcích Lidové demokracie a Mladé fronty. Od roku 1975 byl spisovatelem a překladatelem z povolání. V letech 1985–1991 studoval polonistiku a bohemistiku na FF MU v Brně . Po roce 1989 se vrátil k žurnalistice , byl ředitelem umělecké a reklamní agentury . Od roku 1995 přednášel externě na Ústavu slavistiky FF MU a od roku 1996 tam působil interně jako odborný asistent, později jako docent a od roku 2007 jako profesor slovanských literatur. Jako člen redakční rady se podílel na časopisech Slavica Litteraria – Literárněvědná slavistika a Opera Slavica – Slavistické rozhledy či Litteraria Humanitas. Jeho prvotinou byly verše přírodní, cestopisné a milostné lyriky. Štěpánovy povídky a novely byly zpočátku většinou situovány na moravský venkov a jejich dějový rámec byl spjat se snahou postav najít smysl vlastního života a jeho pravou hodnotu. Už od povídkových souborů Květiny jsou tu zbytečné a Znamení břízy se charakteristickým rysem autorových próz stala kompozice členící příběh častými retrospektivami, značná míra lyrizace, zkratkovitosti a metaforický styl. Obdobně je stavěna také novela Vichřice, jejíž hrdina analyzuje svůj podíl viny na tragické smrti dívky. Protipólem k příběhům o dozrávajícím mládí je sbírka povídek Vysoko letí ptáci, v níž přibylo téma samoty...

Více od autora

Václav Richter

Václav Richter byl český historik a teoretik umění zaměřený na raně středověkou a barokní architekturu, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog. Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově studoval v letech 1921–1925 dějiny umění a prehistorickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval jako volontér v Národním muzeu a jako odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma . Roku 1928 se stal pracovníkem Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně. V letech 1938–1940 a 1945–1948 byl ředitelem, během války pracoval jako knihovník. Od roku 1946 vedl semináře dějin umění, 1948 jmenován profesorem na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci a v letech 1955–1970 profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně. Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Je považován za zakladatele moderních kritických dějin architektury na Moravě. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu . Důležitým tématem byly pro Richtera české a moravské rotundy. Nejstarší dějiny moravských sídel nově rozčlenil na fázi velkomoravských hradišť, fázi románských trhových tvrzí a fázi plánovitě zakládaných gotických měst. Významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě. Z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho, J. B. Fischera z Erlachu či Domenica Martinelliho. Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959. Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. Počátkem 60. let byl spoluautorem knihy V. Volavky O moderním umění. a roku 1966 knihy o architektu Bohuslavu ...

Více od autora