Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Marie Majerová
Město ve znamení ohně

Marie Majerová
Město ve znamení ohně PODPIS MARIE MAJEROVÁ

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

"Město ve znamení ohně" napsala M.M. za okupace těsně před zákazem všech svých knih. Podnět ke vzniku této knihy dali kladenští dělníci a osvětoví pracovníci, kteří se na M.M. v r. 1940 obrátili s přáním, aby napsala propagač. spisek o Kladnu. Z tohoto podnětu zrodila se knížka, podstatně přesahující svůj původ. úkol. …Byla to básnická oslava Kladna, celých jeho dějin, jeho bouřlivého rozmachu, vyvolaného objevem uhlí a vznikem moderních průmyslových závodů; byla to však především básnická oslava kladenského dělnictva, jeho statečnosti a věrnosti, vyznání víry v sílu celé naší dělnické třídy. Tehdy tato knížka vyšla v omezeném nákladu a zůstala širší veřejnosti nepřístupná. Po revoluci se M. k "Městu ve znamení ohně" vrátila, dopsala je a rozšířila o nejpřevratnější události celých dosavadních dějin Kladna - osvobození naší země Sovětskou armádou a vznik lidově demokratického státu, v němž vládnou pracující. Rozvinula v závěrečné části knihy obraz prvních velkých úspěchů kladenských pracujících v budování nového společenského řádu, vylíčila jejich boj proti buržoasní reakci, vrcholící v únoru 1948, a svůj nadšený obraz svobodné historie revolučního Kladna dovedla až do počátku Gottwaldovy první pětiletky. "Město ve znamení ohně" napsala M.M. za okupace těsně před zákazem všech svých knih. Podnět ke vzniku této knihy dali kladenští dělníci a osvětoví pracovníci, kteří se na M.M. v r. 1940 obrátili s přá…ním, aby napsala propagač. spisek o Kladnu. Z tohoto podnětu zrodila se knížka, podstatně přesahující svůj původ. úkol. Byla to básnická oslava Kladna, celých jeho dějin, jeho bouřlivého rozmachu, vyvolaného objevem uhlí a vznikem moderních průmyslových závodů; byla to však především básnická oslava kladenského dělnictva, jeho statečnosti a věrnosti, vyznání víry v sílu celé naší dělnické třídy. Tehdy tato knížka vyšla v omezeném nákladu a zůstala širší veřejnosti nepřístupná. Po revoluci se M. k "Městu ve znamení ohně" vrátila, dopsala je a rozšířila o nejpřevratnější události celých dosavadních dějin Kladna - osvobození naší země Sovětskou armádou a vznik lidově demokratického státu, v němž vládnou pracující. Rozvinula v závěrečné části knihy obraz prvních velkých úspěchů kladenských pracujících v budování nového společenského řádu, vylíčila jejich boj proti buržoasní reakci, vrcholící v únoru 1948, a svůj nadšený obraz svobodné historie revolučního Kladna dovedla až do počátku Gottwaldovy první pětiletky.

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	PODPIS MARIE MAJEROVÁ
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	63, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Milé knížky
Vydání:	1. vyd. na ručním maršovském papíru
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 2. 2026 13:26
Číslo položky:	1610637

O autorovi

Marie Majerová

Marie Majerová, vlastním jménem Marie Bartošová, byla česká prozaička, komunistická novinářka, překladatelka a národní umělkyně . Její rodiče byli František Bartoš, řezník v Úvalech a Barbora Bartošová-Jarošová. Narodila se v domě čp. 18 . Měla mladšího bratra Josefa, který však zemřel v sedmi měsících na zápal plic. Otec se oběsil v lese roku 1886, když byly Marii čtyři roky. Po jeho smrti se matka s dcerou přestěhovala do Prahy, kde našla pomocí svého švagra práci jako šička potahů na čalouněný nábytek. V roce 1890 se provdala za vysloužilého poddůstojníka Aloise Majera, jeho příjmení Marie převzala zpočátku jako pseudonym a od roku 1921 je používala jako oficiální občanské příjmení. Matka si zařídila malý uzenářský krámek. V roce 1894 otčím získal práci v kladenských ocelárnách a rodina se přestěhovala do nedalekého Újezda, později se usadili v Kročehlavech. Narodily se jim další dvě dcery. Otčím střídal zaměstnání, byl odborovým funkcionářem a Marii přivedl mezi socialistickou mládež. Mládí prožila na Kladně v domě čp. 207 , kde také absolvovala měšťanku. Marie chtěla být učitelkou a matka ji v roce 1896 zapsala do německé klášterní školy v Horažďovicích, aby se zdokonalila v němčině. Nedostatek peněz jí zabránil pokračovat ve studiu a v roce 1898 musela jít sloužit k bohatým příbuzným do Budapešti. Po roce služby se vrátila k rodičům a krátkou dobu působila jako písařka v Praze. Zapojila se aktivně do dělnických akcí a schůzí, byla členkou divadelního ochotnického souboru, navštěvovala Dělnickou akademii a večerní obchodní školu. Byla pracovitá a ambiciózní, hodně četla. Od roku 1899 bydlela v Praze, kde se stýkala s mladými pokrokovými intelektuály z okruhu kolem S. K. Neumanna. Na stránkách sociálnědemokratického tisku jí začaly vycházet první povídky. Měla milostný poměr s básníkem Franti...

Více od autora