Knihy
Vzácné knihy
Podpisy
František Kožík
Město šťastných lásek

František Kožík
Město šťastných lásek : rozmarná historie z loňského léta a také z léta roku 1553

1974 | Nakladatelství Svoboda

Mojmír Galanda žije dvojím životem: ve dne rozmlouvá s pokojnými obyvateli dnešní Telče, s panem drogistou, s malířem Roubalem i s hezkou kustodkou v šortkách, a večer se prohání v temných uličkách 16. století, vymetá krčmy i městské vězení, navštěvuje Kateřinu z Valdštejna na nově vyzdobeném zámku a luští tajemství ne…známé krásky, která se uchýlila k šlechtici Frankovskému. Mojmír Galanda je totiž spisovatel a toto požehnané léto tráví psaním historické novely. Ale jak se mu pomalu odvíjejí postavy a jejich osudy, shledává k vlastnímu úžasu, že jakousi podivnou hrou náhody anebo možná po zákonu, který chce, aby ty nejlidštější věci byly věčné, nalézají jeho románové hrdinové své dvojníky mezi těmi pokojnými lidmi na náměstí, a že ty dnešní zdánlivě všední lidské příběhy jsou vpravdě stejně dramatické jako vzrušivé předivo z doby renesance. Sám se ztotožní s potulným písničkářem a podle svého románu by měl milovat pěknou krčmářku, ale tu najednou mu vlastní koncept přestane vycházet... Obě pásma knihy jsou sice rozlišena vypravěčským stylem, ale jejich příběhy se vzájemně zrcadlí, proplétají a doplňují, takže jedno násobí napětí druhého a tvoří dohromady jedinou živou tkáň. Zkušený vypravěč Kožík tu poutavou formou pověděl mnoho o historii své milované Telče a mistrovsky zachytil duši města, toho památného i toho dnešního. Mojmír Galanda žije dvojím životem: ve dne rozmlouvá s pokojnými obyvateli dnešní Telče, s panem drogistou, s malířem Roubalem i s hezkou kustodkou v šortkách, a večer se prohání v temných uličkách 16…. století, vymetá krčmy i městské vězení, navštěvuje Kateřinu z Valdštejna na nově vyzdobeném zámku a luští tajemství neznámé krásky, která se uchýlila k šlechtici Frankovskému. Mojmír Galanda je totiž spisovatel a toto požehnané léto tráví psaním historické novely. Ale jak se mu pomalu odvíjejí postavy a jejich osudy, shledává k vlastnímu úžasu, že jakousi podivnou hrou náhody anebo možná po zákonu, který chce, aby ty nejlidštější věci byly věčné, nalézají jeho románové hrdinové své dvojníky mezi těmi pokojnými lidmi na náměstí, a že ty dnešní zdánlivě všední lidské příběhy jsou vpravdě stejně dramatické jako vzrušivé předivo z doby renesance. Sám se ztotožní s potulným písničkářem a podle svého románu by měl milovat pěknou krčmářku, ale tu najednou mu vlastní koncept přestane vycházet... Obě pásma knihy jsou sice rozlišena vypravěčským stylem, ale jejich příběhy se vzájemně zrcadlí, proplétají a doplňují, takže jedno násobí napětí druhého a tvoří dohromady jedinou živou tkáň. Zkušený vypravěč Kožík tu poutavou formou pověděl mnoho o historii své milované Telče a mistrovsky zachytil duši města, toho památného i toho dnešního.

Vyberte kus s kódem LETO26: 34 Kč

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	LETO26: 34 Kč
Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	LETO26: 29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	292
Jazyk:	česky
Edice:	Jiskry
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 10. 2024 11:58
Číslo položky:	1027656

O autorovi

František Kožík

František Kožík byl český spisovatel a esperantista, autor historických a biografických románů aj. Jako textař písní a herec používal pseudonym Jiří Žalman. Školní docházku začal ve válečném roce 1915 na cvičné škole při učitelském ústavu v Kroměříži. Poté v roce 1919 nastoupil na reálné gymnázium v Uherském Hradišti, kde však studoval pouze do roku 1925 a maturoval v roce 1927 již na českém státním reálném gymnáziu v Brně. Posléze studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde v roce 1931 získal titul doktora práv. V letech 1931–1933 byl také posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 1928 mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře, kde v roce 1931 vykonal absolutorium v oboru režie a dramaturgie. Mezi léty 1933 a 1940 byl rozhlasovým režisérem programu Verda Stacio v Brně, vysílajícího v esperantu, členem herecké skupiny TRAKT, živil se tedy mj. jako dramaturg a herec. Rozhlas vysílal v roce 1935 jeho operetu v esperantu Sur rozoj sternite . V češtině připravil mnoho dalších rozhlasových pořadů, zvláště pro mládež. Méně známou skutečností je, že psal také libreta k operám . Za protektorátu byl dramaturgem propagandistických rozhlasových skečů. 30. dubna 1943 František Kožík o svých zážitcích z cesty do Katyně promluvil v rozhlase. V roce 1948 právě cesty do Katyně využila STB a přinutila Františka Kožíka ke spolupráci. Svazek informátora byl ale založen až v květnu 1957 pod krycím názvem Medard. V devadesátých letech se účastnil podvečerů a besed na výstavách, které uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí. Jeho první manželka Zdeňka Švabíková byla herečka, také členka TRAKTu; ...

Více od autora