Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Milan Jelínek
    Memoáry : 1942-1971 : (od okupace do okupace)

    2018 | Nakladatelství Moravské zemské muzeum

    Začal jsem uvažovat o emigraci. Měl jsem nabídku z Paříže, kde jsem už v letech 1965—1966 působil. Pak se ozval Štrasburk, kde měla slavistika dobrou pozici. A konečně mi bylo nabídnuto místo v Istanbulu. Žena však nechtěla z naší země odejít, a abych se přiznal, ani já jsem vlastně emigraci volit nechtěl. A tak jsem s…e rozhodl pro další zápas.


    Poslední věta citovaného úryvku věrně vystihuje autora Memoárů Milana Jelínka. Byl březen 1970, normalizace se rozjela naplno a teď již bývalý prorektor brněnské univerzity a významný bohemista se nechtěl jen tak vzdát. V pamětech zahrnujících léta od složení maturity v květnu 1942 do podzimu 1970 najde čtenář takových situací celou řadu — počínaje zatčením během totálního nasazení v Rakousku v květnu 1944 přes odborné působení u nás i v cizině až po aktivní účast v proměnách akademického života v Brně i v celé republice na konci 60. let. Jelínek využívá své znalosti cizích jazyků a neúnavně diskutuje v totálním nasazení s Rakušany protinacistického i mírně opačného smýšlení, v nacistickém vězení v Breslau přijímá úkol vyjednávat v kritických dnech se správou věznice, na univerzitě v Greifswaldu se pře s ideově mnohem strnulejšími východoněmeckými kolegy, v Paříži debatuje nejen s Francouzi, ale i s českými exulanty, včetně Pavla Tigrida, na brněnské univerzitě jako prorektor prosazuje nové studijní plány zbavené ideologického balastu a velmi aktivně se zapojuje do založení Svazu vědeckých pracovníků. A za rozbíhající se normalizace se rozhoduje říkat normalizátorům a jejich přisluhovačům pravdu do očí. Jelínkovy paměti nejdou na řadě míst do epické šíře, mnohdy mají charakter stručných zápisků z různých odborných setkání či jednání, v nichž se to hemží jmény a rychle načrtnutými charakteristikami kolegů a kolegyň, resp. jejich odborné činnosti nebo politického jednání. I tak jsou ale tyto dílčí výpovědi dobrým svědectvím o tom, jak u nás fungoval akademický život v 50. a 60. letech. Jako celek jsou pak Memoáry Milana Jelínka svědectvím o bohatě naplněném životě českého veřejně činného intelektuála, který měl naštěstí možnost aktivně působit i po roce 1989 jako rektor Masarykovy univerzity.
     Začal jsem uvažovat o emigraci. Měl jsem nabídku z Paříže, kde jsem už v letech 1965—1966 působil. Pak se ozval Štrasburk, kde měla slavistika dobrou pozici. A konečně mi bylo nabídnuto místo v Istanb…ulu. Žena však nechtěla z naší země odejít, a abych se přiznal, ani já jsem vlastně emigraci volit nechtěl. A tak jsem se rozhodl pro další zápas.


    Poslední věta citovaného úryvku věrně vystihuje autora Memoárů Milana Jelínka. Byl březen 1970, normalizace se rozjela naplno a teď již bývalý prorektor brněnské univerzity a významný bohemista se nechtěl jen tak vzdát. V pamětech zahrnujících léta od složení maturity v květnu 1942 do podzimu 1970 najde čtenář takových situací celou řadu — počínaje zatčením během totálního nasazení v Rakousku v květnu 1944 přes odborné působení u nás i v cizině až po aktivní účast v proměnách akademického života v Brně i v celé republice na konci 60. let. Jelínek využívá své znalosti cizích jazyků a neúnavně diskutuje v totálním nasazení s Rakušany protinacistického i mírně opačného smýšlení, v nacistickém vězení v Breslau přijímá úkol vyjednávat v kritických dnech se správou věznice, na univerzitě v Greifswaldu se pře s ideově mnohem strnulejšími východoněmeckými kolegy, v Paříži debatuje nejen s Francouzi, ale i s českými exulanty, včetně Pavla Tigrida, na brněnské univerzitě jako prorektor prosazuje nové studijní plány zbavené ideologického balastu a velmi aktivně se zapojuje do založení Svazu vědeckých pracovníků. A za rozbíhající se normalizace se rozhoduje říkat normalizátorům a jejich přisluhovačům pravdu do očí. Jelínkovy paměti nejdou na řadě míst do epické šíře, mnohdy mají charakter stručných zápisků z různých odborných setkání či jednání, v nichž se to hemží jmény a rychle načrtnutými charakteristikami kolegů a kolegyň, resp. jejich odborné činnosti nebo politického jednání. I tak jsou ale tyto dílčí výpovědi dobrým svědectvím o tom, jak u nás fungoval akademický život v 50. a 60. letech. Jako celek jsou pak Memoáry Milana Jelínka svědectvím o bohatě naplněném životě českého veřejně činného intelektuála, který měl naštěstí možnost aktivně působit i po roce 1989 jako rektor Masarykovy univerzity.

    Stav

    Dobrý více informací

    Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (10. 6. 2026)

    249 Kč

    O knize

    Stav:
    Dobrý
    Vazba: brožovaná
    Počet stran: 393
    Jazyk:  česky
    ISBN10: 8070284641
    ISBN: 9788070284643
    Vydání: Vydání první
    Vydáno v: Brno
    Vystaveno: 14. 3. 2026 14:17
    Číslo položky: 1658571

    O autorovi

    Milan Jelínek

    Milan Jelínek

    Narozen 22. 6. 1923 v Brně, zemřel 30. 1. 2014 v Brně. Prof., PhDr., CSc., jazykovědec, bohemista, redaktor, vysokoškolský pedagog.

    Více od autora

    Další knihy autora Milan Jelínek

    Zobrazit vše

    • Dopravu hradíme my

      Objednávkám nad 699 Kč

    • Tituly,  které jinde
      nenajdete

      Sběratelské kusy i knižní novinky

    • Balíme ekologicky

      A s radostí

    • Vykupujeme knihy

      Za hotovost a s vlastním odvozem

    Dárkové poukazy

    Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

    Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

    Vybrat poukaz

    Potřebujete místo
    v knihovně?

    Prodejte své knihy
    online!

    Zjistit cenu

    Přidáno do košíku!