Knihy
Poezie
Česká poezie
Ivan Blatný
Melancholické procházky

Ivan Blatný
Melancholické procházky

1990 | Nakladatelství Blok

3. vydání básníkovy druhé sbírky - rýmované a rytmické verše, věnované Brnu a brněnské krajině. Verše, které se mottem hlásí k Seifertovi, jsou seifertovsky zpěvné a chtějí vytvářet jakýsi pendant k Seifertovým básním o Praze. 3. vydání básníkovy druhé sbírky - rýmované a rytmické verše, věnované Brnu a brněnské krajině. Verše, které se mottem hlásí k Seifertovi, jsou seifertovsky zpěvné a chtějí vytvářet jakýsi pendant k S…eifertovým básním o Praze.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026
	Stav Mírně opotřebená stránky zvlněné	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	72
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070290374
ISBN:	9788070290378
Vydání:	3. vyd. v Bloku
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	2. 7. 2026 14:27
Číslo položky:	1822669

O autorovi

Ivan Blatný

Ivan Blatný byl český básník, člen Skupiny 42, překladatel a esperantista. Byl synem českého literáta Lva Blatného. S rodiči poměrně hodně cestoval. Jeho otec však roku 1930 zemřel a po necelých třech letech mu zemřela i matka. Poté se o něj starali prarodiče z matčiny strany Anna Klíčníková a Arnold Klíčník. Literárním patronem mu byl Vítězslav Nezval. V roce 1928 se zúčastnil literární soutěže v Lidových novinách. Vystudoval gymnázium a přestože studoval s obtížemi, byl redaktorem Studentského časopisu, kde získal 1. místo v soutěži o báseň roku. Brzy po dokončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně obor čeština – němčina . V roce 1935 zdědil po smrti svého dědečka Arnolda Klíčníka zavedený optický závod v Solniční ulici, který ho živil až do jeho odchodu do exilu. V této době také přispíval do několika literárních časopisů. Svou prvotinu, básnickou sbírku Paní Jitřenka, vydal v roce 1940. O rok později vydal sbírku Melancholické procházky, která zvítězila v celonárodní soutěži. Po osvobození vstoupil do KSČ. Roku 1948 byl vyslán místo Jana Čepa, který byl komunistickým vedením pokládán za nespolehlivého, jako člen tříčlenné oficiální delegace Syndikátu československých spisovatelů do Londýna, odkud se již nevrátil – v BBC oznámil, že se domů do Československa nevrátí. V českém vysílání londýnského rozhlasu promluvil o potlačování kultury a svobody tvorby v Československu. V Anglii požádal o politický azyl, poštou vrátil průkaz KSČ i Syndikátu československých spisovatelů. V Československu byl označen za zrádce, zbaven majetku a občanských práv a stal se zakázaným básníkem. Ivan Blatný život v exilu nesl velmi těžce, zhoršila se mu jeho psychická choroba, stihomam, obával se, že ho chce unést KGB. Život v emigraci byl pro něj obtížný, neuměl ani anglicky. Určitou dobu ale s...

Více od autora