Petr Vopěnka
Meditace o základech vědy

2001 | Nakladatelství Práh

V první z meditací nalézá autor poslání vědy v orientaci ve spleti jevů přirozeného reálného světa, do něhož jsme vrženi. Je veden snahou vyložit svět jako společenství objektů, střetu s hranicemi poznání, hledání pravdy. Druhá meditace sleduje cestu novověké evropské vědy vytyčenou Descartovými Meditacemi, až po Husse…rlův princip všech principů. Ve třetí meditaci je položen základ takového pojetí vědy, který balancuje mezi Husserlovým návratem k věcem samým a snahou udržet i nadále matematično v pozici její páteře. Čtvrtá meditace se zabývá otázkou množin a polomnožin, abstraktními třídami jakožto univerzálním matematičnem, až po Von Neumannovo modelování přirozených čísel. Pátá meditace je věnována nekonečnu, Bolzanovu programu množinové matematiky, posloupnosti přirozených čísel. Šestá meditace pojednává smysl matematizací neostrosti, jejímž výrazem je fakt relativity poznání, což je interpretováno jakožto matematické intermezzo a dodatek alternativní teorie množin. Sedmá meditace se zabývá dvojmístným vztahem nerozlišitelnosti, mediálním pohledem na množinu propadlou za obzor, topologickými patvary. Osmá meditace poukazuje na povstávání jevů v přirozeném reálném světě. Devátá meditace pojednává o změnách jevů v čase, o problému totožnosti měnícího se jevu. 1.10.2001 K2 I.H. V první z meditací nalézá autor poslání vědy v orientaci ve spleti jevů přirozeného reálného světa, do něhož jsme vrženi. Je veden snahou vyložit svět jako společenství objektů, střetu s hranicemi poz…nání, hledání pravdy. Druhá meditace sleduje cestu novověké evropské vědy vytyčenou Descartovými Meditacemi, až po Husserlův princip všech principů. Ve třetí meditaci je položen základ takového pojetí vědy, který balancuje mezi Husserlovým návratem k věcem samým a snahou udržet i nadále matematično v pozici její páteře. Čtvrtá meditace se zabývá otázkou množin a polomnožin, abstraktními třídami jakožto univerzálním matematičnem, až po Von Neumannovo modelování přirozených čísel. Pátá meditace je věnována nekonečnu, Bolzanovu programu množinové matematiky, posloupnosti přirozených čísel. Šestá meditace pojednává smysl matematizací neostrosti, jejímž výrazem je fakt relativity poznání, což je interpretováno jakožto matematické intermezzo a dodatek alternativní teorie množin. Sedmá meditace se zabývá dvojmístným vztahem nerozlišitelnosti, mediálním pohledem na množinu propadlou za obzor, topologickými patvary. Osmá meditace poukazuje na povstávání jevů v přirozeném reálném světě. Devátá meditace pojednává o změnách jevů v čase, o problému totožnosti měnícího se jevu. 1.10.2001 K2 I.H.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	202
Jazyk:	česky
ISBN10:	807252044X
ISBN:	9788072520442
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 3. 2022 10:35
Číslo položky:	292573

O autorovi

Petr Vopěnka

Petr Vopěnka byl český matematik a filozof. V matematice přispěl zejména svojí prací v oboru teorie množin. Je zakladatelem takzvané alternativní teorie množin a jeho jméno nese několik matematických vět a objektů. V letech 1990–1992 byl ministrem školství. Narodil se v roce 1935 v Praze. Oba jeho rodiče byli středoškolskými učiteli matematiky. Studoval na gymnáziu v Ledči nad Sázavou a poté na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl posledním diplomantem významného českého matematika Eduarda Čecha. Po dokončení studia získal zaměstnání na téže fakultě, v roce 1965 byl jmenován docentem, a v roce 1967 doktorem věd. Mezi lety 1966 a 1969 byl proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím katedry matematické logiky. V roce 1968 schválila vědecká rada Univerzity Karlovy jeho jmenování profesorem, ale kvůli politické situaci k němu došlo až v roce 1990. V sedmdesátých letech založil a společně se svými studenty rozvinul alternativní teorii množin . V osmdesátých letech se začal zabývat filosofickými a historickými otázkami matematiky, ve kterých nejde o běžné pojetí historie, ale spíše o ukazování vůdčích myšlenek určitého období a promýšlení jejich odkazu do doby současné. Pozornost P. Vopěnky se zaměřovala zejména na geometrii a počátky teorie množin, zvláště na odkaz B. Bolzana. Jeho filozofické dílo se věnuje filozofickým otázkám vědy, obzvláště matematiky, a je výrazně ovlivněno Husserlovou fenomenologií. V roce 1983 založil na matematicko-fyzikální fakultě veřejný filosofický seminář, na nějž zval k přednáškám myslitele, kteří v té době jinde svobodně přednášet nemohli , a proto byl prostřednictvím studentů-agentů sledován Státní bezpečností. V létě 1989 patřil k zakládajícím členům Kruhu nezávislé inteligence. V roce 1990 byl jmenován p...

Více od autora