Euripidés
Medeia

1929 | Nakladatelství Rudolf Škeřík

Antická tragédie inspirovaná závěrečnou částí mýtu o Argonautech, jejíž hlavní hrdinka ze žárlivosti, nenávisti a touhy po pomstě zavraždí vlastní děti. Antická tragédie inspirovaná závěrečnou částí mýtu o Argonautech, jejíž hlavní hrdinka ze žárlivosti, nenávisti a touhy po pomstě zavraždí vlastní děti.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

číslováno, natrhnutý hřbet

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý číslováno	Skladem pro e-shop	449 Kč
	Stav Dobrý číslováno, natrhnutý hřbet	Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet
Poznámka:	nečíslovaný výtisk
Vazba:	volná brož
Počet stran:	83 - [I]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Hana Dostálová
Edice:	4. svazek ed. 4. svazek ed. Antická knihovna
Vydání:	Antická knihovna (4.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 5. 2022 16:1
Číslo položky:	331911

O autorovi

Euripidés

Eurípidés byl starořecký dramatik, klasik tragédie, básník a filozof, pocházel z bohaté rodiny. Zpracoval tradiční mýty originálním způsobem, s vynikající znalostí psychologie, čímž je odkrýván duševní svět hrdinů, hlavně žen. Jejich emoce nakonec hlavní postavu zcela pohltí. Ve své tvorbě byl dost inovativní, kritizoval aktuální problémy v Athénách – postavil se proti tradičním morálním a náboženským představám, za témata her mu sloužily politika, kultura atd. Podle raného antického životopisu jeho otci prorokovala věštba, že syn zvítězí v závodech, a tak ho směroval k atletice. Eurípidés jako mladík prý poměrně úspěšně zápasil, ale nakonec se rozhodl pro soutěže dramatické, navzdory tomu, že jeho literární pokusy v soutěžích nedocházely dobrého ohlasu. S nepřízní kritiky a svých současníků zápasil do konce života – jeho velkým oponentem byl Sofoklés, vždy mnohem úspěšnější u kritiky i publika, Aristofanés ho ve svých hrách přímo zesměšňoval . Oblíbeným terčem žertů byl jeho soukromý život: dvakrát se oženil a obě ženy mu prý byly nevěrné. I to byl asi důvod, proč byl považován za misogyna, ba misantropa. Žil v ústraní, vyhledával samotu, zejména ve své oblíbené jeskyni na Salamíně. Zde napsal většinu svých tragédií. Ústrky a posměch ho prý přiměly v závěru života odejít z Athén a přijmout pozvání makedonského krále Archeláa, aby působil na jeho dvoře. Zde však zemřel za kuriózních okolností: když se vracel z hostiny u krále, napadli ho psi a roztrhali ho. Podle mínění Makedonců šlo o řízený útok z Athén od jeho nepřátel, a proto také do Athén nevydali jeho mrtvé tělo a pohřbili ho v Makedonii. Údaje z tohoto životopisu ovšem mnozí zpochybnili. Podle alternativních údajů se v mládí nevěnoval atletice, ale tanci. Jeho učitelem měl být Anaxagorás. Se Sofoklem nebyli prý zdaleka takoví ...

Více od autora