Knihy
Knižní kultura a typografie
Typo Avantgarda
Jakub Deml
Mé svědectví o Otokaru Březinovi

Jakub Deml
Mé svědectví o Otokaru Březinovi

1931 | Nakladatelství Plejáda

2. nezměněné vydání v 500 číslovaných výtiscích. Mé svědectví o Otokaru Březinovi je vzpomínková kniha českého básníka Jakuba Demla pojednávající o jeho přátelství a rozhovorech s Otokarem Březinou. Jedná se o vůbec nejobsáhlejší Demlovu knihu . Deml v knize prezentuje i své vlastní názory; kniha navíc obsahuje jeho po…známky na okrajích knihy. Kniha po svém publikování vyvolala skandál. Otokar Březina byl nejuznávanějším českým básníkem 20. století; byl považován za národní symbol a za zřece. Proto bezprostředně po jeho smrti vyšlo mnoho vzpomínkových knih, s jejichž pietou Demlova otevřenost ostře kontrastovala a šokovala nejen veřejnost, ale i kritiku: reagovali například Jaroslav Durych, Emanuel Chalupný, František Chudoba, Emanuel Rádl a F. X. Šalda . Lidé byli především překvapeni maloměšťáckou nízkostí některých Březinových výroků a jeho antisemitismem. Dílo nejen způsobilo, že Demlovi přibylo mnoho nových nepřátel, ale inspirovalo i vlnu polemických spisů, které napsali například Jan Vrba: Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti, Otto 1932 - "Chci ukázati jenom krásného, vzácného, ušlechtilého a spravedlivého člověka, jehož památka byla hnusně poplivána." nebo Jan Rambousek: Básník Otokar Březina a Jakub Deml, vl. nákl., Kežmarok 1931 - "V roku 1913 jsem řekl Otokaru Březinovi, jak na jiném místě této knihy uvádím, že Jakub Deml není člověk normální, ale že je, jak se říká u nás na Mělnicku, "střelený"." atd. Jedním z mála českých literátů, kteří se Demlovy knihy veřejně zastali, byl Karel Čapek, který potvrdil autenticitu Březinových výroků. Zůstává však skutečností, že toto dílo Demlovi, který ve dvacátých letech dosáhl úspěchů a uznání, nesmírně uškodilo. Mé svědectví o Otokaru Březinovi je jedna z nejvýznamnějších Demlových knih, zásadních pro poznání jak umění, tak názorů tohoto českého básníka. 2. nezměněné vydání v 500 číslovaných výtiscích. Mé svědectví o Otokaru Březinovi je vzpomínková kniha českého básníka Jakuba Demla pojednávající o jeho přátelství a rozhovorech s Otokarem Březinou. J…edná se o vůbec nejobsáhlejší Demlovu knihu . Deml v knize prezentuje i své vlastní názory; kniha navíc obsahuje jeho poznámky na okrajích knihy. Kniha po svém publikování vyvolala skandál. Otokar Březina byl nejuznávanějším českým básníkem 20. století; byl považován za národní symbol a za zřece. Proto bezprostředně po jeho smrti vyšlo mnoho vzpomínkových knih, s jejichž pietou Demlova otevřenost ostře kontrastovala a šokovala nejen veřejnost, ale i kritiku: reagovali například Jaroslav Durych, Emanuel Chalupný, František Chudoba, Emanuel Rádl a F. X. Šalda . Lidé byli především překvapeni maloměšťáckou nízkostí některých Březinových výroků a jeho antisemitismem. Dílo nejen způsobilo, že Demlovi přibylo mnoho nových nepřátel, ale inspirovalo i vlnu polemických spisů, které napsali například Jan Vrba: Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti, Otto 1932 - "Chci ukázati jenom krásného, vzácného, ušlechtilého a spravedlivého člověka, jehož památka byla hnusně poplivána." nebo Jan Rambousek: Básník Otokar Březina a Jakub Deml, vl. nákl., Kežmarok 1931 - "V roku 1913 jsem řekl Otokaru Březinovi, jak na jiném místě této knihy uvádím, že Jakub Deml není člověk normální, ale že je, jak se říká u nás na Mělnicku, "střelený"." atd. Jedním z mála českých literátů, kteří se Demlovy knihy veřejně zastali, byl Karel Čapek, který potvrdil autenticitu Březinových výroků. Zůstává však skutečností, že toto dílo Demlovi, který ve dvacátých letech dosáhl úspěchů a uznání, nesmírně uškodilo. Mé svědectví o Otokaru Březinovi je jedna z nejvýznamnějších Demlových knih, zásadních pro poznání jak umění, tak názorů tohoto českého básníka.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorská dedikace, v textu občas podtrháno, lehce zašlé desky, lehké oděrky, převazba, polokožená

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý neautorská dedikace, v textu občas podtrháno, lehce zašlé desky, lehké oděrky, převazba, polokožená	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace, v textu občas podtrháno, lehce zašlé desky, lehké oděrky
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	554
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Plejada
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 14:0
Číslo položky:	1753638

O autorovi

Jakub Deml

Jakub Deml byl český kněz, básník a spisovatel. Čelil mnoha zákazům činnosti ze strany církve i státu a ve své době nebylo jeho dílo přijímáno vždy kladně, ale dnes jsou jeho díla považována za předchůdce moderních literárních směrů, zejména surrealismu. Po druhé světové válce čelil básník s německým původem obvinění z kolaborace, ale ta mu nebyla prokázána. Narodil se 20. srpna 1878 jako první dítě chalupníka a kupce Jakuba Demla z jeho druhého manželství s Antonií Demlovou, rozenou Bělochovou. Jeho dědeček, Jan Deml , byl původem Němec z Opatova u České Třebové, který odešel na Moravu, ze strachu ze své zlé sestry . V jedenácti letech, roku 1889, ho otec poslal na „wechsl“ do německé rodiny ve Wulzeshofenu u Laa v Rakousku. Deml se tam naučil německy a poněmčil se. Na začátku března 1890 se navrátil do své rodiny, protože jeho matka ležela na smrtelné posteli. Deml na ni ale mluvil jen německy, neboť se styděl za to, že je Čech. Matka mu zemřela, což mladého Demla prý vyléčilo z jeho nadšení pro němectví. Studoval na třebíčském gymnáziu, kde začal publikovat v školním časopise Sursum. V roce 1897 publikoval v ivančických Zájmech lidu. V roce 1899 pak v Novém životě, Dvacátém věku a Museu. Vstoupil do brněnského semináře a roku 1902 byl vysvěcen na kněze. Jako kněz začal Deml působit v Kučerově u Vyškova, v prostředí s převahou německého obyvatelstva. Na jeho tvorbu mělo velký vliv přátelství s Otokarem Březinou a spojení s Katolickou modernou, s jejímiž představiteli se seznámil již v semináři. První knihu nazvanou Slovo k Otčenáši Františka Bílka věnoval Deml památce Františka Sušila. Knihu vydala revue Nový život roku 1904 a prolog doplnil právě Otokar Březina. Téhož roku byl umístěn jako kaplan do Babic. Od roku 1905 přestal přispívat do Nového života, obrátil se kriticky jak proti Katolické moderně, tak ...

Více od autora