Francois de La Rochefoucauld
Maximy a úvahy morální

Francois de La Rochefoucauld

François de La Rochefoucauld, kníže de Marcillac, vévoda de byl francouzský spisovatel a moralista, autor aforismů, maxim, sentencí, drobných úvah a postřehů o lidské povaze a jejích slabostech. La Rochefoucauld pocházel ze staré šlechtické rodiny z Angoulême a v mládí jako důstojník bojoval v Itálii a ve Flandrech. Roku 1631 se zúčastnil spiknutí proti kardinálovi Richelieuovi, byl krátce vězněn v Bastile a pak vypovězen na své statky ve Verteuil. Po kardinálově smrti se vrátil ke dvoru, ale královna Anna Rakouská jej za jeho dlouhodobou oddanost neodměnila tak, jak očekával. Sblížil se proto s dalšími odpůrci dvora a v letech 1648 až 1652 patřil k vůdčím osobnostem šlechtického povstání proti kardinálovi Mazarinovi, tzv. Frondy. Poté, co byl v bojích těžce zraněn, přestal se zcela věnovat politice, odešel z veřejného života a jako světák patřil ke stálým návštěvníkům nejlepších pařížských aristokratických salónů, především salónu Madame de La Fayette. Zde pak piloval své hořké postřehy o této společnosti, které později vydal knižně. Hlavním dílem jeho života, které mu vyneslo evropskou slávu, jsou jeho Les Réflexions ou sentences et maximes morales , sbírka aforismů, maxim a sentencí, odhalující lidskou povahu a její slabosti. Jde o krutě bystré, mnohdy cynické, ale vždy skvěle vypointované postřehy, ve kterých autor odkrývá lidskou sebelásku, sobectví, samolibost a přetvářku. Kniha, patřící k vrcholům tzv. didaktické literatury, postavila La Rochefoucaulda po bok největším mistrům literatury období klasicismu. V prvním vydání obsahovala 314 maxim a vyvolala pobouření. Její bezvýchodně pesimistický tón postupně zmírňovalo přátelství autora s Madame de La Fayette, čímž se také měnil i charakter sbírky, která v konečném vydání z roku 1678 obsahuje 541 maxim. La Rochefoucauld je dále autorem spisu Portrai...