Eva Petrová, Pere Gimferrer
Max Ernst

1993 | Nakladatelství Odeon

Úvodní text Pera Gimferrera a studii Evy Petrové, věnovanou inspiračním zdrojům a životnímu osudu Maxe Ernsta, provází 184 vesměs barevných reprodukcí. Části – Pere Gimferrer: Max Ernst neboli rozplývání identity Eva Petrová: Stohlavá identita Maxe Ernsta Úvodní text Pera Gimferrera a studii Evy Petrové, věnovanou inspiračním zdrojům a životnímu osudu Maxe Ernsta, provází 184 vesměs barevných reprodukcí. Části – Pere Gimferrer: Max Ernst neboli rozplýv…ání identity Eva Petrová: Stohlavá identita Maxe Ernsta

Stav

Dobrý

stránky lehce zvlněné

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, stránky lehce zvlněné
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	214
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020704434
ISBN:	9788020704436
Ilustrátor:	Vladimír Nárožník
Překladatel:	Eduard Hodoušek
Edice:	681. svazek ed. 681. svazek ed. Klub čtenářů
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2025 12:22
Číslo položky:	1234054

O autorech

Eva Petrová

Eva Petrová byla česká výtvarná kritička, kurátorka, teoretička a historička umění, grafička, spisovatelka a básnířka. V letech 1948–1953 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku a obhájila zde rigorózní práci Kresby Alšova mládí a kandidátskou dizertaci Figurální obraz v počátcích obrození; Charakter a proměny hlavních tendencí . V letech 1953–1972 byla vědeckou pracovnicí Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, 1964–1970 členkou výstavní komise Galerie Václava Špály . V šedesátých letech připravila Výstavu mladých ke kongresu AICA , výstavu Zdeny Fibichové ve Vídni a výstavu Nová figurace . Na počátku normalizace byla z ÚTDU ČSAV propuštěna. Od roku 1972 působila ve svobodném povolání jako výtvarnice a spisovatelka. Za normalizace uvedla výstavy Olgy Čechové , Jaroslava Šerých a Rudolfa Němce . Po roce 1989 se podílela na koncipování výstavního programu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Byla hlavní teoretičkou skupiny Trasa. Byla členkou, v letech 2005–2009 předsedkyní, výtvarného odboru Umělecké besedy, členkou SČUG Hollar, PEN klubu a Mezinárodní asociace výtvarných kritiků . Působila v redakční radě časopisu Kámen. Publikovala v časopisech Umění, Výtvarné umění, Ateliér, Výtvarná práce, Zlatý máj, Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, ad. Je autorkou hesel v Nové encyklopedii českého výtvarného umění a přispěla do sborníků ke 200. výročí Velké francouzské revoluce , Česká kultura na přelomu 50. a 60. let a do souboru článků Zakázané umění II. Jejím partnerem a spolupracovníkem byl teoretik umění Luděk Novák . Ve své odborné práci se po více jak padesát l...

Více od autora