František Hrubín
Mávnutí křídel DEDIKACE FRANTIŠEK HRUBÍN

1944 | Nakladatelství František Borový

Křesťanská symbolika Hrubínových veršů nabývá ještě za války výrazných sociálních rysů ve sbírce „Mávnutí křídel“.
Edice: České básně, sv. 63. Křesťanská symbolika Hrubínových veršů nabývá ještě za války výrazných sociálních rysů ve sbírce „Mávnutí křídel“.
Edice: České básně, sv. 63.

Vyberte kus s kódem BREZEN26: 269 Kč

Stav

Mírně opotřebená

PODPIS, zašlá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Mírně opotřebená PODPIS, zašlá obálka	Skladem pro e-shop	299 Kč
Stav Dobrý archy stále nerozřezané	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zašlá obálka obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	DEDIKACE FRANTIŠEK HRUBÍN
Vazba:	volná brož
Počet stran:	56
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Edice:	63. svazek ed. 63. svazek ed. České básně
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 3. 2026 13:3
Číslo položky:	1660872

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora