Emanuel Poche
Matyáš Bernard Braun : sochař českého baroka a jeho dílna

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Obrazová monografie o význačném umělci z rozhraní 17. a 18. století, představiteli evropského sochařského iluzionismu, který dovršil osobitý vývoj české barokní plastiky a postavil ji na světovou úroveň. Rodák z Tyrol, působil v Praze přes třicet let a zanechal desítky alegorických soch, zahradních a náhrobních plastik… jak v Praze a Kuksu, tak i na mnohých zámcích severních Čech. Autor sleduje též práci jeho nejnadanějších žáků, zvl. jeho synovce Antonína Brauna, jenž vytvořil mnoho samostatných děl a po mistrově smrti vedl několik let jeho dílnu. Obrazová monografie o význačném umělci z rozhraní 17. a 18. století, představiteli evropského sochařského iluzionismu, který dovršil osobitý vývoj české barokní plastiky a postavil ji na světovou úrov…eň. Rodák z Tyrol, působil v Praze přes třicet let a zanechal desítky alegorických soch, zahradních a náhrobních plastik jak v Praze a Kuksu, tak i na mnohých zámcích severních Čech. Autor sleduje též práci jeho nejnadanějších žáků, zvl. jeho synovce Antonína Brauna, jenž vytvořil mnoho samostatných děl a po mistrově smrti vedl několik let jeho dílnu.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	321
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Prošek, J Prošek
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. České dějiny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 9. 2023 11:8
Číslo položky:	642138

O autorovi

Emanuel Poche

Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche byl český historik umění, autor řady odborných a populárních publikací. Narodil se na pražském předměstí Smíchově čp. 1023, tedy na pražském předměstí čerstvě povýšeném na město, jako jediný syn poštovního úředníka, vrchního poštovního rady Josefa Pocheho a jeho ženy Heleny, rozené Tužilové. Byl vnukem c. k. vrchního horního rady a účetního v Příbrami Emanuela Pocheho a pravnukem lesního v Drahoňově Újezdě Ignáce Pocheho. V letech 1922–1927 vystudoval historii a dějiny umění na filosofické fakultě Univerzity Karlovy u profesorů Vojtěcha Birnbauma a Karla Chytila. Profesoru Vojtěchu Birnbaumovi poté dělal asistenta . Po roce 1928 pracoval jako úředník Státního fotoměřického ústavu při dokumentaci architektonických památek v Čechách. Od roku 1933 pracoval v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, v letech 1948–1959 byl jeho ředitelem. Roku 1959 byl jako nestraník z politických důvodů sesazen, křivě obviněn z přečinů a odsouzen. V letech 1961–1979 pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Věnoval se zejména uměleckým památkám Prahy, baroknímu sochařství a uměleckému řemeslu. Byl vědeckým redaktorem edice Umělecké památky Čech v Pražském nakladatelství Václava Poláčka. Byl dlouholetým členem a 1946–1950 předsedou Klubu Za starou Prahu, redaktorem Věstníku pro ochranu památek , redaktorem Ročenky kruhu pro pěstování dějin umění , spolupracovníkem Ottova slovníku naučného nové doby, členem redakční rady časopisů Ochrana památek a Umění . Jeho první manželkou byla vnučka presidenta Tomáše Garriguea Masaryka Herberta Masaryková, s níž měl dceru Charlottu , provdanou za hudebního skladatele Petra Kotíka, která emigrova...

Více od autora