Oldřich J Blažíček: Matyáš Bernard Braun (1684-1738)

Oldřich J Blažíček, Matyáš Bernard Braun
Matyáš Bernard Braun (1684-1738) : výběr řezeb : katalog výstavy k 300. výročí umělcova narození, Praha, únor - duben 1984

1984 | Nakladatelství Národní galerie

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	43
Jazyk:	česky , německy
Ilustrátor:	Tibor Honty
Edice:	46. svazek ed. 46. svazek ed. Profily a přehledy
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 5. 2024 6:20
Číslo položky:	840161

O autorech

Oldřich J Blažíček

Český historik umění. Narozen 8.11.1914 v Praze, zemřel 28.6.1985 v Mnichově . PhDr., DrSc., docent dějin umění, zabývá se českým barokem, zejména sochařstvím, literatura z oboru. Celým jménem B., Oldřich Jakub

Více od autora

Matyáš Bernard Braun

Matyáš Bernard Braun, německy Matthias Bernhard Braun; byl rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Narodil se jako páté dítě kováře a sedláka Jakuba Brauna a jeho ženy Magdalény, rozené Neureutrové. Rodina Braunů byla všeobecně výtvarně nadaná. O čtyři roky mladší bratr Matyášův Dominik byl malířem a jeho synovec Antonín sochařem. Mladému Matyášovi v Tyrolsku patrně nemohla uniknout působivá sochařská a malířská výzdoba cisterciáckého kláštera ve Stamsu, která je spojena se jmény řezbáře Ondřeje Thamascheho a s malíři bratry Schorovými. Pro klášterní kostel Thamasch vytvořil nadživotní skupinu Kalvárie a 12 soch pro hrobku tyrolských vévodů, čímž se zapsal do popředí rakouské plastiky raného baroka. Bonaventura Schor zde pak vymaloval cyklus lunetových maleb z legendy sv. Bernarda. To neušlo pozornosti mladého Matyáše, který z úcty ke klášteru dodatečně připojil jméno tohoto světce ke svému křestnímu. Sochařské umění studoval v Salcburku. Po studiích cestoval po Itálii, kde navštívil mj. Benátky, Bolognu a Řím. Jeho práce nesou od té doby stopy benátské sochařské školy 17. století a jsou ovlivněny také díly Gian Lorenza Berniniho či Michelangela Buonarrotiho. Před rokem 1710 založil v Praze vlastní dílnu. Do pražského sochařského cechu vstoupil mistrovským dílem sousoší snu slepé cisterciačky sv. Luitgardy na Karlově mostě z r. 1710 na zakázku plaského opata Evžena Tyttla. Zejména díky tomuto dílu získal v Čechách značnou popularitu a velké množství zakázek. Během následujících patnácti let se z jeho dílny stala největší sochařská dílna v Praze s největšími zisky a šesti tovaryši. Braun ovšem onemocněl souchotinami, a tak vlastní těžkou sochařskou práci vykonávali jeho zaměstnanci, zatímco on se soustředil na tvorbu modelů a návrhů. V Praze brzy zdomácněl, oženil se a spolupracoval s mnoha dalšími um...

Více od autora