Sholem Asch
Matka : román

1933 | Nakladatelství Družstevní práce

Kniha opisuje citové a umelecké dozrávání umělce a jeho vztah k mladé ženě, ktorá svojí obetavostí, nezištností a láskavostí supluje v jeho životě matku. Ve chvíli jeho uměleckého triumfu sa její rola vyčerpáva... Kniha opisuje citové a umelecké dozrávání umělce a jeho vztah k mladé ženě, ktorá svojí obetavostí, nezištností a láskavostí supluje v jeho životě matku. Ve chvíli jeho uměleckého triumfu sa její rola… vyčerpáva...

Vyberte kus s kódem BF2025: 44 Kč

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	315
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Sutnar
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. Živé knihy. A
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2024 15:17
Číslo položky:	1017288

O autorovi

Sholem Asch

Šalom Aš byl americký spisovatel židovského původu, narozený na území dnešního Polska píšící svá díla v jidiš. V období druhé světové války byl jako literát na seznamu zakázané literatury. Narodil se v chasidské rodině. V mládí působil ve městě Włocławek, kde se živil jako písař pro negramotné. Kolem roku 1900 přesídlil do Varšavy a zde ovlivněn haskalou napsal svou první knihu v hebrejštině . Pak ho však židovský dramatik Isaac Leib Peretz přesvědčil, aby začal psát v jidiš, tedy specifickém dialektu středoevropských židů. Od roku 1904 psal takřka výhradně v něm, toho roku mu vyšel první text v jidiš - román A Shtetl. Angažoval se i v jidiš-hnutí a roku 1908 se zúčastnil konference v Černovicích , která prohlásil jidiš za "národní jazyk Židů", což je ovšem pojetí, které se v sionismu neprosadilo. Roku 1910 odjel do Spojených států, v roce 1920 získal americké občanství. Roku 1932 byl zvolen prezidentem jidišové sekce PEN klubu. V závěru života žil v Izraeli, na předměstí Tel Avivu zvaném Bat Jam. V domě, kde žil, je dnes jeho muzeum. Zpočátku byl jeho hlavním tématem tragikomický osud takřka středověce žijících východoevropských židů čelících nástupu moderního světa . V roce 1907 vydal jedno ze svých zásadních děl, první historický román v jidiš nazvaný Kiddush ha-Shem, který se věnoval temným aspektům Chmelnického povstání. Nevyhýbal se ani jiným kontroverzním tématům, jeho divadelní hra Got fun nekome z roku 1907 například popisovala lesbický vztah mladé židovské dívky s prostitutkou v nevěstinci, který vlastní její otec. Toto drama bylo také o rok později uvedeno Maxem Reinhardtem v Berlíně. Po odchodu do USA se soustředil na tematiku židovských imigrantů v Americe . V pozdní fázi své tvorby zase věnov...

Více od autora