Radko Kejzlar, Moa Martinson
Matka se vdává

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Jádrem románu, psaného formou osobních vzpomínek autorky na vlastní matku, je příběh nemanželského dítěte, putujícího s matkou a otčímem po švédském venkově, z bídy do bídy. Jednotlivé postavy, zvláště postava vypravěččiny matky Hedviky, jsou vykresleny s nesmírnou hloubkou porozumění pro psychologii a osud těchto lidí…. Právě tím, že si vybírá k zobrazení život těch nejprostších, stává se román burcujícím obrazem sociálních poměrů švédského venkova na přelomu stol. Jádrem románu, psaného formou osobních vzpomínek autorky na vlastní matku, je příběh nemanželského dítěte, putujícího s matkou a otčímem po švédském venkově, z bídy do bídy. Jednotlivé postavy, zvlášt…ě postava vypravěččiny matky Hedviky, jsou vykresleny s nesmírnou hloubkou porozumění pro psychologii a osud těchto lidí. Právě tím, že si vybírá k zobrazení život těch nejprostších, stává se román burcujícím obrazem sociálních poměrů švédského venkova na přelomu stol.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý zkosený hřbet, lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	317
Jazyk:	česky
Překladatel:	Ilka Koubelová
Edice:	148. svazek ed. 148. svazek ed. Klub čtenářů, 148. svazek edice Klubu čtenářů
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2026 9:5
Číslo položky:	1662814

O autorech

Radko Kejzlar

Radko Kejzlar byl český filolog, literární vědec, prozaik a překladatel z dánštiny, norštiny a švédštiny. Roku 1953 ukončil studia angličtiny a švédštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak do roku 1970 pracoval v Kabinetu pro moderní filologii při Československé akademii věd a současně přednášel severské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1980 se stal profesorem novějších severských literatur na Mnichovské univerzitě. V době normalizace propůjčil své jméno Josefu Vohryzkovi pro některé překlady ze švédštiny. Ve svých překladech z dánštiny, norštiny a švédštiny se zaměřoval především na moderní literaturu. Napsal dvousvazkové Dějiny norské literatury, monografii o Henrikovi Ibsenovi a Ludvigovi Holbergovi a byl spoluautorem Slovníku spisovatelů. Dánsko-Finsko-Norsko-Švédsko-Island-Nizozemí-Belgie a Švédsko-českého slovníku. Je rovněž autorem vzpomínkové trilogie psané formou humoristického románu.

Více od autora

Moa Martinson

Moa Martinsonová, rodným jménem Helga Maria Swartzová byla švédská spisovatelka a novinářka. Patřila k představitelkám proletářské literatury a byla přirovnávána k Maximu Gorkému. Narodila se jako nemanželské dítě, vyrůstala v bídě a od patnácti let pracovala v Norrköpingu jako kuchařka. S prvním manželem, kameníkem Karlem Johanssonem, měla pět synů. Její manžel trpěl nervovou chorobou a v roce 1928 spáchal sebevraždu. Jejím druhým manželem byl spisovatel Harry Martinson, laureát Nobelovy ceny za literaturu. Rozvedli se v roce 1940. Ve své tvorbě vycházela z vlastních životních zkušeností a popisovala život chudých venkovských vrstev s důrazem na osudy ženských postav. Její nejúspěšnější kniha Matka se vdává vyšla i v českém překladu. V roce 1944 jí byla udělena Velká cena Devíti. Anders Wahlgren o ní natočil životopisný film Moa . Na její počest se od roku 1989 uděluje literární cena Moa-priset.

Více od autora