Maxim Gorkij
Matka

1953 | Nakladatelství Slovenské nakladateľstvo detskej knihy

Svetoznámy román o živote "robotnícke, proletárkej matky v časoch kapitalistického útlaku v Rusku." Hlavnou postavou románu je matka Nilovna, ktorá po mužovej smrti postupne začína viac vnímať svet okolo seba a začne spolupracovať napríklad aj na tajných robotníckych akciách. Svetoznámy román o živote "robotnícke, proletárkej matky v časoch kapitalistického útlaku v Rusku." Hlavnou postavou románu je matka Nilovna, ktorá po mužovej smrti postupne začína viac vnímať svet ok…olo seba a začne spolupracovať napríklad aj na tajných robotníckych akciách.

Stav

Mírně opotřebená

odřené hrany desek, desky s flíčky, ořízka s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, odřené hrany desek, desky s flíčky, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	259
Jazyk:	slovensky
Překladatel:	Mária Klimová
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Knižnica strednej školy
Vydání:	4. vyd., v SNDK 1.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 10. 2026 14:21
Číslo položky:	1970494

O autorovi

Maxim Gorkij

Maxim Gorkij , vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov , , byl ruský spisovatel, dramatik, básník a revolucionář. Bývá považován za průkopníka socialistického realismu. Maxim Gorkij se narodil v Nižném Novgorodě v rodině truhláře Maxima Savatjeviča Peškova, který byl synem důstojníka a zemřel na choleru v Astrachani. Gorkého matka ho vinila ze zapříčinění otcovy smrti, proto byl vychováván u despotického děda Kaširina. V roce 1879 osiřel úplně. Od té doby se musel živit samostatně, střídal různá zaměstnání – byl poslíčkem v obchodě, umývačem nádobí na volžském parníku, učedníkem v dílně malíře ikon, pracoval jako nakladač v přístavu, jako pekařský dělník apod. Od patnácti let se toulal po Rusku a vzdělával se jako samouk, v této době se aktivně zapojil do revolučního hnutí. Roku 1884, se neúspěšně pokoušel o přijetí na univerzitu v Kazani. Od podzimu 1885 do jara 1887 pracoval v Kazani v pekárně V. S. Semjonova. V roce 1887 se v Kazani pokusil o sebevraždu, tento pokus o sebevraždu později popsal v autobiografické povídce Případ z Makarova života. Roku 1888 pracoval u kaspických rybářů a poté pracoval jako železniční hlídač. V roce 1889 jel přes Tambov a Moskvu do svého rodiště k vojenskému odvodu, ale ze zdravotních důvodů byl vojenské služby trvale zproštěn. Poté byl zatčen pro styky s revolučními narodniky a po propuštění byl dán pod stálý policejní dozor, který skončil až roku 1902. Na jaře roku 1891 se opět vydal na cestu po Rusku, procestoval celé jižní Rusko, donské stepi, Ukrajinu, Besarábii, Krym a přes Kavkaz došel do Tbilisi, kde se na necelý rok usadil. Zde pracoval v železničních dílnách a v září 1892 v tbiliském listě Kavkaz uveřejnil svou první povídku Makar Čudra. Koncem roku 1892 se vrátil do Nižního Novgorodu, od roku 1895 žil v Samaře, kde pod pseudonymem Jegudijil Chlamida přispíval do Samarské gazety, v jejíž redakci se seznámil s Jekatěri...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…