Jozef Kvasnica byl československý teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze, kde působil na Katedře teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty. Napsal řadu vysokoškolských učebnic z fyziky. Své mládí prožil Jozef Kvasnica v slovenských Tunežicích. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Trenčíně studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích odjel do Moskvy, kde absolvoval náročnou aspiranturu u Lva Davidoviče Landaua, pozdějšího držitele Nobelovy ceny za fyziku, i když kandidátskou práci obhajoval až zpět v Československu. Po návratu pracoval nejprve na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT a od roku 1965 až do své smrti působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Nejprve nastoupil na Katedru teoretické fyziky a když tato katedra byla v roce 1976 administrativně rozpuštěna, stal se do roku 1986 vedoucím nové Katedry matematické fyziky, která byla v roce 1991 opět přejmenována na Katedru teoretické fyziky. Jozef Kvasnica byl též proděkanem na MFF UK a dlouhá léta byl šéfredaktorem anglického vydání Československého časopisu pro fyziku. Jozef Kvasnica je především autorem a výjimečně spoluautorem mnoha vysokoškolských učebnic zaměřených na různé partie fyziky a několika populárně-naučných knih z fyziky a matematiky Dále publikoval řadu odborných článků z různých oborů fyziky převážně v Czechoslovak Journal of Physics, jejichž je téměř vždy jediným autorem s výjimkou článku s Jiřím Horáčkem, kterému vedl diplomovou i kandidátskou práci. Mezi jeho odborné práce patří např. K jeho nejdůležitějším článkům patří práce věnované teorii difúze, v nichž publikoval objev tzv. obrácené difúze, kdy dochází k transportu částic z místa s menší koncentrací do místa s vyšší koncentrací. Napsal také několik populárně naučných článků a recenzí do časopisů Pokroky matematiky, fyziky a astronomie a Československý časopis pro fyziku....