Zdeněk Ježek
Masožravé rostliny

2003 | Nakladatelství Květ

Kniha je určena začínajícím i pokročilejším pěstitelům masožravých rostlin. V úvodní části jsou masožravé rostliny stručně charakterizovány a jsou popsány možnosti jejich pěstování v bytě, ve sklenících nebo na zahrádkách. Hlavní část práce je věnována jednotlivým druhům masožravek, jejich rozšíření a historii, ekologi…ckým nárokům, popisu lapacích zařízení a především podmínkám pro jejich úspěšné pěstování a rozmnožování v umělých podmínkách. Kniha je doplněna perokresbami. Kniha je určena začínajícím i pokročilejším pěstitelům masožravých rostlin. V úvodní části jsou masožravé rostliny stručně charakterizovány a jsou popsány možnosti jejich pěstování v bytě, ve sklenící…ch nebo na zahrádkách. Hlavní část práce je věnována jednotlivým druhům masožravek, jejich rozšíření a historii, ekologickým nárokům, popisu lapacích zařízení a především podmínkám pro jejich úspěšné pěstování a rozmnožování v umělých podmínkách. Kniha je doplněna perokresbami.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	64 s., [8] s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	808536249X
ISBN:	9788085362497
Vydání:	Vyd. 2., nezměn.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	13. 5. 2024 15:3
Číslo položky:	841271

O autorovi

Zdeněk Ježek

Zdeněk Ježek byl český epidemiolog a infektolog. Působil v mnoha regionech světa a mezinárodních organizacích. V rámci své činnosti ve Světové zdravotnické organizaci se významně podílel na celosvětovém vymýcení pravých neštovic. Za svou činnost byl mnohokrát oceněn Světovou zdravotnickou organizací, Mongolskou republikou a indickou vládou. V roce 1951 odmaturoval na gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1952–1958 studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1959–1963 působil v Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, v roce 1968 absolvoval postgraduální studium Center of Diseases Control v Atlantě a Školu veřejného zdravotnictví v Yale University v New Hawenu v Connecticutu a získal specializační diplomy v oboru epidemiologie a hygieny od Ústavu pro doškolování lékařů. V roce 1958 mu byl udělen diplom Rektorátu Karlovy university v Praze, v roce 1961 se atestoval v oboru hygieny a epidemiologie na Ústavu pro doškolování lékařů. V letech 1965–1970 vedl projekt Rozvoje základních zdravotnických služeb v Ulánbátaru v Mongolsku pod záštitou Světové zdravotnicke organizace ; mj. tam organizoval celoplošné očkování proti obrně. 1972–1977 působil v oblastní úřadovně WHO v Dillí v Indie a v letech 1977–1979 v Mogadišu v Somálsku jako vedoucí epidemiolog programu oblastní eradikace pravých neštovic. 1980 působil v oblastní úřadovně WHO pro Afriku jako oblastní expert infekčních a tropických chorob, Brazzaville v Republice Kongo. V letech 1981–1988 plnil funkci vedoucího pracovníka globální eradikace neštovic v ústředí WHO v Ženevě, 1988–1989 zde působil v rámci globálního programu WHO pro AIDS jako epidemiolog divize Pomocinárodní programy, 1989–1990 jako epidemiolog divize Epidemiologický dohled a výzkum a 1990–1992 jako zástupce ředitele úřadu WHO výzkumu HIV/AIDS. Byl ženatý ), měl děti Zdeňka a Zuzanu . Byl členem skautsk...

Více od autora