Tomáš Garrigue Masaryk: Masarykův sborník

Tomáš Garrigue Masaryk, Josef Tomeš
Masarykův sborník 1999-2003

2004 | Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Dvojčíslo Masarykova sborníku reprezentuje na 720 stranách české masarykovské bádání v letech 1999–2003. Svou koncepcí a obsahovou strukturou navazuje na předcházející svazky novodobé řady Masarykova sborníku, vydávané od počátku devadesátých let 20. století., liší se pouze svou grafickou úpravou. Obsahuje třináct půvo…dních studií, věnovaných různým aspektům Masarykova díla, vědecké a politické činnosti i osobnostem několika jeho spolupracovníků a ideových spřízněnců. Po úvodním eseji Miloslava Petruska T. G. Masaryk v postheroických časech a obsáhlém rozboru Masarykovy filosofie demokracie z pera Jindřicha Srovnala následují studie Libuše Heczkové, Miloslava Bednáře a Jiřího Olšovského, vyrovnávající se z různých úhlů pohledu se vztahem T. G. Masaryka a Friedricha Nietzscheho, příspěvek Ivo Rejchrta o významu časopisu Athenaeum pro českou literární vědu a Michala Topora o Masarykově spisu Karel Havlíček a grafologická analýza Masarykova rukopisu od Stanislava Poláka. Zvláštní místo patří objevným biografiím Walthera Eugena Schmidta od Jana Štěpána, Josefa Kudely od Ivana Kudely, Jindřicha Kohna od J. F. Fraňka a Anny Horákové-Gašparíkové od Zdenky Sojkové., celý oddíl pak uzavírá studie Naděždy Vitanovské o ražených medailých T. G. Masaryka v letech 1918–2000. Následující část sborníku přináší řadu pozoruhodných dokumentů, například edici originálu a paralelní český překlad Masarykovy stati Die böhmische Krise, otištěné ve vídeňském týdeníku Die Zeit v říjnu 1896, výňatky z deníkových zápisků historika Vlastimila Kybala, týkající se jeho vztahu k T. G. Masarykovi, i z korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou. Oddíly Kronika a Literatura podávají přehled a hodnocení relevantních vědeckých konferencí, odborných i popularizačních publikací, věnovaných T. G. Masarykovi, jeho době, spolupracovníkům a souputníkům ve sledovaném období. Sborník obsahuje též soupis masarykian ve Státním ústředním archivu a v Archivu Národního musea a kompletní bibliografii prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 1999–2003. Dvojčíslo Masarykova sborníku reprezentuje na 720 stranách české masarykovské bádání v letech 1999–2003. Svou koncepcí a obsahovou strukturou navazuje na předcházející svazky novodobé řady Masarykova …sborníku, vydávané od počátku devadesátých let 20. století., liší se pouze svou grafickou úpravou. Obsahuje třináct původních studií, věnovaných různým aspektům Masarykova díla, vědecké a politické činnosti i osobnostem několika jeho spolupracovníků a ideových spřízněnců. Po úvodním eseji Miloslava Petruska T. G. Masaryk v postheroických časech a obsáhlém rozboru Masarykovy filosofie demokracie z pera Jindřicha Srovnala následují studie Libuše Heczkové, Miloslava Bednáře a Jiřího Olšovského, vyrovnávající se z různých úhlů pohledu se vztahem T. G. Masaryka a Friedricha Nietzscheho, příspěvek Ivo Rejchrta o významu časopisu Athenaeum pro českou literární vědu a Michala Topora o Masarykově spisu Karel Havlíček a grafologická analýza Masarykova rukopisu od Stanislava Poláka. Zvláštní místo patří objevným biografiím Walthera Eugena Schmidta od Jana Štěpána, Josefa Kudely od Ivana Kudely, Jindřicha Kohna od J. F. Fraňka a Anny Horákové-Gašparíkové od Zdenky Sojkové., celý oddíl pak uzavírá studie Naděždy Vitanovské o ražených medailých T. G. Masaryka v letech 1918–2000. Následující část sborníku přináší řadu pozoruhodných dokumentů, například edici originálu a paralelní český překlad Masarykovy stati Die böhmische Krise, otištěné ve vídeňském týdeníku Die Zeit v říjnu 1896, výňatky z deníkových zápisků historika Vlastimila Kybala, týkající se jeho vztahu k T. G. Masarykovi, i z korespondence T. G. Masaryka s Oldrou Sedlmayerovou. Oddíly Kronika a Literatura podávají přehled a hodnocení relevantních vědeckých konferencí, odborných i popularizačních publikací, věnovaných T. G. Masarykovi, jeho době, spolupracovníkům a souputníkům ve sledovaném období. Sborník obsahuje též soupis masarykian ve Státním ústředním archivu a v Archivu Národního musea a kompletní bibliografii prací T. G. Masaryka a literatury o T. G. Masarykovi za léta 1999–2003.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	715
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086142140
ISBN:	9788086142142
Editor:	Stanislav Polák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2019 17:41
Číslo položky:	51036

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Josef Tomeš

Josef Tomeš je český historik, který se zaměřuje především na novodobé české dějiny. Josef Tomeš je absolventem historie a filosofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde studoval v letech 1973–78. Mezi lety 1978 a 1993 byl zaměstnancem Encyklopedického institutu ČSAV. Později pracoval jako šéfredaktor encyklopedické sekce nakladatelství Paseka a od roku 2001 je zaměstnán v Masarykově ústavu AV ČR. Josef Tomeš je též předsedou Společnosti Viktora Dyka. V jeho pracích převažují texty encyklopedického charakteru a monografie a sborníky o osobnostech českých a československých dějin. Působí v pořadu České televize Historie.cs. Vystupuje také na kulturních podvečerech , které pořádá Masarykovo demokratické hnutí.

Více od autora