Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Josef Pekař
Masarykova česká filosofie

Josef Pekař
Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově 14. července 1420 + Zprávy pramenů o bojích u Hory a Brodu kol Vánoc 1421 + Masarykova česká filosofie + Smysl českých dějin + K sporu o rodiště Husovo + Ještě k sporu o rodiště Husovo

1927 | Nakladatelství Historický klub

Obsažené svazky:

Smysl českých dějin, o nový názor na české dějiny 1929 (70 s., 2. vyd.)
Masarykova česká filosofie 1927 (44 s., 3. vyd.)
Zprávy pramenů o boji na hoře Vítkově 14. července 1420... 1926 (32 s.)
Ještě k sporu o rodiště Husovo, zvláštní otisk z "Českého Časopisu Hi... 1924 (24 s.)
K sporu o rodiště Husovo, zváštní otisk z "Českého Časopisu His... 1923 (15 s.)
Zprávy pramenů o bojích u Hory a Brodu kol Vánoc 1421 1928 (28 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko, V textu podtrháno tužkou

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý razítko, V textu podtrháno tužkou	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítko, V textu podtrháno tužkou
Poznámka:	šest knih v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	70 + 44 + 32 + 24 + 15 + 28
Jazyk:	česky
Edice:	Český časopis historický, ročník XVIII (1912)
Vydání:	Druhé rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2026 17:46
Číslo položky:	1916802

O autorovi

Josef Pekař

Josef Pekař byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Spolu s Josefem Šustou byl stěžejním českým představitelem historické vědy první poloviny 20. století. Pocházel ze selského statku v Malém Rohozci. Manželé Josef a Františka Pekařovi měli ještě dalších sedm dětí, které však zemřely v mladém věku na tuberkulózu. Té podlehla i matka. Dětství trávil v Daliměřicích, které se staly součástí Turnova. Oblast Českého ráje byla bohatou inspirací pro výběr témat mnohých jeho děl. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, studoval historii v Praze a už roku 1890 článkem v Masarykově Athenaeu dokázal, že název Hrubá Skála se vyskytuje až v 17. století a Rukopis královédvorský je tudíž padělek. Roku 1893 promoval prací Kandidatury krále Přemysla Otakara II. na německý trůn, kde ukázal, že se Přemysl Otakar II. o císařský trůn ucházel sám, a to až v letech 1272–1273. Dva semestry strávil v Erlangenu a v Berlíně, pak učil na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze v Truhlářské. Brzy po roce 1895 se stal autorem Českého časopisu historického , který později po třicet let redigoval. Habilitoval se roku 1897 prací Dějiny Valdštejnského spiknutí , kde Valdštejna ukázal jako váhavého, nicméně zrádce. Téhož roku ostře odmítl protičeský článek německého historika Theodora Mommsena a doložil význam české kultury pro Evropu; jeho odpověď pak ještě několikrát vyšla a byla přeložena do řady jazyků. K jubileu Františka Palackého 1898 napsal přehled české historiografie ve druhé polovině 19. století a řadu článků do Ottova slovníku naučného . Roku 1901 byl jmenován profesorem a ve dvou článcích kritizoval představy o slovanské „zádruze“. V práci Nejstarší kronika česká se pokusil dokázat, že svatováclavs...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…