Alois Jirásek
Vybrané spisy Aloise Jiráska - 12 děl ve 24 svazcích (Maloměstské historie + Staré pověsti české + Zahořanský hon ; Učitelský ; V pekle + Poklad + Na dvoře vévodském + Sousedé ; U domácího prahu + Maryla ; Zemanka + Mezi proudy I - III+ Bratrstvo I - III + Husitský král I - II + F.L. Věk I - V+ U nás I - IV)

1950 | Nakladatelství Československý spisovatel

"Maryla" přímo překypuje šťastným, ryze jiráskovským humorem i poetickým kouzlem. Hrdinka novely, dívka mladičká, zrodila se v táboře a smělá proto je, že nad ní lidé starého pořádku trnou hrůzou. Ale totéž platí o starém Buchovcovi. Táborský hejtman se právě vrátil z Polska, z boje, a nyní má za klidného správcování J…iříkova sedět na své tvrzi. Šije to s ním a vře to v něm. Když mladý Rozvoda unesl Marylu, je to důvod k výpravě a Zbyněk táhne na nepřítele. Mezi Donkovem a Sonovem vypukla "trojská" válka. Příběh končí šťastně: na Staroměst. radnici je zvolen králem Čech Jiří z Poděbrad a přítomní zemané Buchovec a Rozvoda si v nadšení padnou do náruče. Společně se vracejí k Marušce - mladé matce. - Zato "Zemanka", ačkoli vypráví o téže době, je povídka až krutě smutná. Lidé Tábora hledají nové cesty. Laurin, syn Tábor. bojovníka, propaguje a organisuje adamitství. Odroda naopak je strohý utrakvista, u Lipan stál na reakční straně. Jeho žena Eliška miluje Laurina. Když ji Odroda přistihl s ním, smrtelně ji ranil. Sám však umírá probodnut Laurinem. I zde ne Laurin, ale Odroda hyne. J. je s celou duší při novém. Ani adamitství ho neodstrašuje. Avšak je škoda Tábora, vše, co přišlo po pádu Tábora, byla ztráta, krok dolů. Odtud drtivý smutek povídky. "Maryla" přímo překypuje šťastným, ryze jiráskovským humorem i poetickým kouzlem. Hrdinka novely, dívka mladičká, zrodila se v táboře a smělá proto je, že nad ní lidé starého pořádku trnou hrůzou. Ale… totéž platí o starém Buchovcovi. Táborský hejtman se právě vrátil z Polska, z boje, a nyní má za klidného správcování Jiříkova sedět na své tvrzi. Šije to s ním a vře to v něm. Když mladý Rozvoda unesl Marylu, je to důvod k výpravě a Zbyněk táhne na nepřítele. Mezi Donkovem a Sonovem vypukla "trojská" válka. Příběh končí šťastně: na Staroměst. radnici je zvolen králem Čech Jiří z Poděbrad a přítomní zemané Buchovec a Rozvoda si v nadšení padnou do náruče. Společně se vracejí k Marušce - mladé matce. - Zato "Zemanka", ačkoli vypráví o téže době, je povídka až krutě smutná. Lidé Tábora hledají nové cesty. Laurin, syn Tábor. bojovníka, propaguje a organisuje adamitství. Odroda naopak je strohý utrakvista, u Lipan stál na reakční straně. Jeho žena Eliška miluje Laurina. Když ji Odroda přistihl s ním, smrtelně ji ranil. Sám však umírá probodnut Laurinem. I zde ne Laurin, ale Odroda hyne. J. je s celou duší při novém. Ani adamitství ho neodstrašuje. Avšak je škoda Tábora, vše, co přišlo po pádu Tábora, byla ztráta, krok dolů. Odtud drtivý smutek povídky.

Obsažené svazky:

Poklad, historický obraz z osmnáctého století... 1951 (209 s.)
Maryla ; Zemanka 1950 (246 s.)
Staré pověsti české 1949 (327 s.)
Maloměstské historie, U rytířů 1953 (329, [3], 1. vyd.)
Zahořanský hon ; Učitelský ; V pekle 1951 (250 s., 1. vyd.)
Sousedé ; U domácího prahu 1950 (235 s.)
Na dvoře vévodském, historický obraz 1951 (280 s.)
Mezi proudy, tři historické obrazy 1949 Díl I (397 s.)
F.L. Věk, obraz z dob našeho národního probuzen... 1951 1. díl (257 s., front, 3. vyd.)
Bratrstvo, tři rapsodie 1950 I (442 s.)
Husitský král, výjevy z velkého dramatu 1950 I (470 s., 2. vyd.)
U nás, Nová kronika 1952 Kn. 1 (463, [2])
Bratrstvo, tři rapsodie 1950 II (471 s.)
Husitský král, výjevy z velkého dramatu 1950 II (363 s., 2. vyd.)
Mezi proudy, tři historické obrazy 1949 Díl II (239, [2])
F.L. Věk, obraz z dob našeho národního probuzen... 1951 Část druhá (402 s.)
U nás, Nová kronika 1952 Kn. 2 (440, [2])
F.L. Věk, obraz z dob našeho národního probuzen... 1951 III (508 s., 1. vyd.)
Mezi proudy, tři historické obrazy 1949 Díl III (496, [2], 2. vyd.)
Bratrstvo, tři rapsodie 1950 III (540 s.)
U nás, Nová kronika 1952 Kniha třetí (528, [2])
F.L. Věk, obraz z dob našeho národního probuzen... 1951 Část čtvrtá (480 s.)
U nás, Nová kronika 1952 Kniha čtvrtá (464, [2])
F.L. Věk, obraz z dob našeho národního probuzen... 1951 Část pátá (548 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	1 199 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	397 + 508 + 257 + 496 + 209 + 246 + 540 + 471 + 442 + 363 + 470 + 239 + 480 + 327 + 329 + 464 + 548 + 402 + 250 + 235 + 280 + 528 + 440 + 463
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vlastimil Rada, Adolf Kašpar
Editor:	Zdeněk Nejedlý
Edice:	3, 7, 8, 9, 10, 11, 17, 17, 18, 20, 22, 24, 25. svazek ed. 3, 7, 8, 9, 10, 11, 17, 17, 18, 20, 22, 24, 25. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu, 3, 4, 6, 26, 27, 28, 29. svazek ed. 3, 4, 6, 26, 27, 28, 29. svazek ed. Jirásek, Alois: Odkaz národu, 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 18, 21, 26, 27, 28, 29. svazek ed. 3, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 18, 21, 26, 27, 28, 29. svazek ed. Spisy Aloise Jiráska, Odkaz národu, ROD. Výběr. ř., ROD. Výběrová řada, Odkaz národu Aloise Jiráska, Spisy A. Jiráska, 1, 2, 3. svazek ed. 1, 2, 3. svazek ed. Mezi proudy, Soubor Jiráskova díla
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 8. 2025 11:32
Číslo položky:	1352666

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora