Vladislav Vančura
Markéta Lazarová

1957 | Nakladatelství Slovenský spisovateľ

Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, ale i lidské krutosti a zuřivosti. Vančura mistrně zobrazil věčný svár protikladů v životě lidí, věčnou rozpolcenostlids…kých tužeb. Není to kompoziční či jazyková hříčka, ale živoucí obraz Vančurova vidění středověku, kdy cítíte pach krve a dým spálenišť, slyšíte krákat krkavce, jak hladoví krouží nad bojištěm. Je to živoucí obraz světa lidí, v němž se i hrdlořez obrací k bohu; a vy mu to věříte a žasnete, jak se v tomtéž člověku může spojovat ukrutnost loupežníka a rytířská ctnost. Baladický příběh odehrávající se v dávné drsné minulosti, známý i z působivého filmového zpracování Františka Vláčila. Markéta Lazarová není historickým románem, ale příběhem vášně – nejen milenecké, …ale i lidské krutosti a zuřivosti. Vančura mistrně zobrazil věčný svár protikladů v životě lidí, věčnou rozpolcenostlidských tužeb. Není to kompoziční či jazyková hříčka, ale živoucí obraz Vančurova vidění středověku, kdy cítíte pach krve a dým spálenišť, slyšíte krákat krkavce, jak hladoví krouží nad bojištěm. Je to živoucí obraz světa lidí, v němž se i hrdlořez obrací k bohu; a vy mu to věříte a žasnete, jak se v tomtéž člověku může spojovat ukrutnost loupežníka a rytířská ctnost.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	137, [3]
Jazyk:	slovensky
Edice:	Tvorba národov
Vydání:	Prvé vydanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	21. 3. 2023 8:14
Číslo položky:	521795

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora