Vladislav Vančura
Marketa Lazarová

1997 | Nakladatelství Dauphin

Baladický román českého klasika je inspirovaný morálkou a drsnými zvyklostmi rytířského středověku.

Autor v jedné ze svých nejpoetičtějších próz vypráví příběh předem ztraceného boje středověké loupeživé bandy s královským vojskem. Do popředí dramatického střetnutí položil Vančura sugestivní příběh velké osudové… lásky krásné a něžné Markéty a syna loupeživého rytíře. Jako celek je kniha barvitým a neobvyklým obrazem krvavé epizody z dávné minulosti, jehož posláním je potvrzení jistot, které poskytují nenahraditelnou cenu individuálnímu lidskému životu. Baladický román českého klasika je inspirovaný morálkou a drsnými zvyklostmi rytířského středověku.

Autor v jedné ze svých nejpoetičtějších próz vypráví příběh předem ztraceného boje středověké… loupeživé bandy s královským vojskem. Do popředí dramatického střetnutí položil Vančura sugestivní příběh velké osudové lásky krásné a něžné Markéty a syna loupeživého rytíře. Jako celek je kniha barvitým a neobvyklým obrazem krvavé epizody z dávné minulosti, jehož posláním je potvrzení jistot, které poskytují nenahraditelnou cenu individuálnímu lidskému životu.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086019233
ISBN:	9788086019239
Vydání:	Přetisk 8. vyd. v Československém spisovateli z r. 1961
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	6. 2. 2024 16:7
Číslo položky:	750695

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora