Pavla Moudrá, Ethel Sybil Turner
Marcelčino štěstí

1938 | Nakladatelství Vojtěch Šeba

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	150, [II]
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2023 12:18
Číslo položky:	658425

O autorech

Ethel Sybil Turner

Australská prozaička a spisovatelka knih pro děti . Narodila se 24. ledna 1872 v Doncasteru v Anglii. Když jí byly dva roky, zemřel ji otec. Matka se znovu provdala , ale zakrátko opět ovdověla. Spolu s Ethel a jejími dvěma sestrami se v roce 1879 přestěhovala do Austrálie, kde se potřetí vdala . Ethel začala svou spisovatelskou dráhu v 18 letech, kdy spolu se sestrou Lilian začala vydávat časopis pro mladé lidi Parthenon. Přispívala i do dětských rubrik v novinách a časopisech. V roce 1896 se vdala za advokáta Herberta Curlewise. Měli spolu dceru Jean, která byla také spisovatelkou knih pro děti, ale úspěchů své matky nedosáhla. Ethel zemřela 8. dubna 1958. Neslavnější a nejoblíbenější knihou se stala hned její prvotina Sedm malých Australanů , která je považována za klasické dílo australské dětské literatury. Je autorkou dalších 40 románů pro děti a mládež.

Více od autora

Pavla Moudrá

Pavla Mrhová-Mucková-Moudrá byla česká spisovatelka a překladatelka, autorka zejména vzpomínkových a cestopisných próz a didaktických povídek pro dívky. Překládala anglickou, americkou, francouzskou, skandinávskou a německou literaturu Byla dcerou asekuračního inženýra Františka Moudrého a Eulalie Agathy Moudré-Veselé z Bělé. Studovala nejprve od roku 1867 na soukromé dívčí škole M. M. Peškové, v letech: 1871–1872 na farní škole u Panny Marie Sněžné, 1872–1875 na městské dívčí škole, 1875–1876 v německé klášterní škole voršilek a od roku 1876 ve francouzském penzionu B. Tasteho. Operní zpěv studovala v Pivodově pěvecké škole a herectví u Otilie Sklenářové-Malé. Krátce byla členkou Pivodova operního sboru, poté pracovala jako vychovatelka ve šlechtické rodině. Roku 1885 se v Praze provdala za básníka Jana Mucka, který psal pod jménem Pavel Albieri a pomáhala mu redigovat týdeník Ratibor. V roce 1887 zemřel jejich roční syn a jejich manželství se rozpadlo. V roce 1889 založila a krátce vydávala a redigovala feministický čtrnáctideník Lada. Byla rovněž zakladatelkou a předsedkyní pražské Chelčického mírové společnosti, významného centra českého pacifismu. V letech 1889–1890 působila jako vychovatelka v rodinách volyňských Čechů v Rusku. Z cest do ciziny se v její tvorbě odrazily i pobyty v Rusku a v Dalmácii . Roku 1902 se provdala za obchodníka A. Mrhu, s nímž žila v Neveklově na Benešovsku a později v Olomouci, kde mj. redigovala Ženskou hlídku Československého deníku. 27. 10. 1915 vystoupila z církve katolické. V roce 1928 se rozvedla, ale nadále se starala o adoptivního syna. Od roku 1927 žila v Praze-Dejvicích, vydávala a redigovala časopis Sbratření . Zemřela na podzim 1940 ná...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…