Hodnocení knihy

Manželství? Jen přes mou mrtvolu

Josef Mixa

2015

Kategorie:

Filozofie a náboženství 6327x

Citáty a aforismy 716x
Psychologie a osobní rozvoj 5865x

Partnerské vztahy 1538x

Štítky:

úvahy 691x
sociální diferenciace podle pohlaví 676x
muži a ženy 616x
láska 557x
duchovní život 297x
morální teologie 142x

49 Kč 45 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	110
Jazyky:	česky
ISBN:	9788026082842
Vystaveno:	st 14. prosince 2022 12:16
Číslo položky:	459049

Popis
Komentáře

Nádherný a neotřelý pohled na křesťanské manželství. Vtipná a přitom hluboce duchovní knížka pojednává o zásadních aspektech křesťanského manželství. Vhodné nejen pro Ty, kteří se chystají žít v manželství, ale i pro Ty, kdo již v manželství žijí. Může posloužit i jako katechetická příručka pro ty, kdo o manželství přednášejí anebo snoubence na manželství připravují.

“Prvotní láska, která svede muže a ženu k sobě, je zamilovanost, tedy ne ona pravá láska, i když je v ní obsažen náboj, který má postupem času vyrůst v pravou lásku. Jestliže oba na začátku chtějí totéž, kryjí se jejich sobectví jako dvě na sobě položené ruce. Když dojde k prvnímu střetu, rozpadne se zamilovanost a nastane čas pravdy o lásce. Proto platí, že do manželství se vstupuje přes vlastní mrtvolu. Tím se chce říci, že manželstká láska vyžaduje, aby člověk odložil své sobectví, aby se vyvlastnil pro druhého a aby během trvání společného života došel k okamžiku onoho totálního dání se, kdy už nejde o něho samotného, nýbrž o toho druhého.” (úryvek z knihy)

Komentáře ke knize

Josef Mixa 1x

Josef Mixa byl český herec, režisér a divadelní ředitel, otec herečky Zuzany Mixové, děda herce Ondřeje Brouska. Od mládí hrál i režíroval ochotnické divadlo. Po maturitě na gymnáziu během 2. světové války pracoval jako pomocný železniční dělník. Studium herectví absolvoval až po válce v letech 1945 až 1946 v Divadelní škole práce E. F. Buriana. Od roku 1946 byl ve svém prvním angažmá v divadle v Mladé Boleslavi. Od roku 1948 až do roku 1991 působil v činohře Národního divadla v Praze. Vyhovoval mu spíše klasický český repertoár, kde často hrával postavy venkovských mužů z lidu, uplatnil se zde také jako libretista a režisér. V českém filmu vytvořil pouze jedinou hlavní roli ve filmové adaptaci Tylovy klasické divadelní předlohy Strakonický dudák z roku 1955. Jeho ostatní filmové a televizní role byly pouze vedlejší nebo epizodní. Jednalo se také o dobrého recitátora, který svůj umělecký přednes uplatňoval zejména v Československém rozhlase.