Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Jaroslav Nečas
Malý literární místopis Československa

Jaroslav Nečas: Malý literární místopis Československa

Jaroslav Nečas, Libor Kněžek
Malý literární místopis Československa

1972 | Nakladatelství Československý spisovatel

Základ příručky tvoří abecední seznam míst, kde u každého hesla jsou údaje významné z hlediska literatury. Autoři se zaměřili především na básnickou, prozaickou a dramatickou tvorbu a její představitele, ale registrují také jména a data z literární historie, kritiky a estetiky. V heslech zachycují literárně významné ro…dáky, osobnosti, které v místě pobývaly, a beletristická díla, která se k místu vztahují. Uvádějí také údaje o pomnících, pamětních deskách, rodných domech a síních, muzeích aj. Základ příručky tvoří abecední seznam míst, kde u každého hesla jsou údaje významné z hlediska literatury. Autoři se zaměřili především na básnickou, prozaickou a dramatickou tvorbu a její představite…le, ale registrují také jména a data z literární historie, kritiky a estetiky. V heslech zachycují literárně významné rodáky, osobnosti, které v místě pobývaly, a beletristická díla, která se k místu vztahují. Uvádějí také údaje o pomnících, pamětních deskách, rodných domech a síních, muzeích aj.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	252
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Hedánek
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 12. 2018 14:48
Číslo položky:	49090

O autorech

Jaroslav Nečas

Narozen 22. 5. 1913 ve Valašském Meziříčí, zemřel 24. 12. 1988 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, básník, redaktor, překladatel, práce pro děti, bibliografie.

Více od autora

Libor Kněžek

PhDr. Libor Knězek, CSc., rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, se narodil 13. června 1929. Vystudoval literární vědu a estetiku na Karlově univerzitě a kandidátsku práci obhájil v Ústavu slovenské literatury SAV. Téměř půlstoletí působil jako literární historik a kritik v Bratislavě. V současnosti se věnuje hlavně výzkumu uměleckých tradic Frenštátska. Knižně vydal „čtení o životě a tvorbě Bohumíra Četyny“ Krajina černá lesem a podobnou publikaci o jeho bratru Josefu Strnadlovi Shledání s krajem . Nakladatelství Doplněk vydalo v roce 2000 jeho přehled literárních a výtvarných tradic Frenštátska s názvem Spisovatelé a výtvarníci zpod Radhoště s kresbami jeho matky, akademické malířky Marie Parmové-Knězkové, a roku 2001 vyprávění o jejích osudech a tvorbě s názvem Život v práci i tužbách. Spolu s knížkou Můj Frenštát s podtitulem Ze vzpomínek na dětství a na lidi kolem knih a obrazů, provázenou reprodukcemi obrazů Marie Parmové-Knězkové, tvoří obě předcházející Malou frenštátskou trilogii. Zatím největší kritický i čtenářský úspěch měla kniha Ve Frenštátě mají rádi poezii s podtitulem Halas a Seifert s přáteli v Beskydech, odměněna Cenou Egona Ervina Kische za literaturu faktu roku 2003. Ve čtvrtletníku Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě Libor Knězek uveřejňuje studie i vzpomínky na beskydské spisovatele a výtvarníky. Připravuje práce o Františku Horečkovi, Janu Drozdovi a obšírnější studii Literatura na Frenštátsku.

Více od autora