Tereza Nováková
Maloměstský román : obraz z našeho života

1919 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

První větší výpravná skladba Terezy Novákové, „Maloměstský román", napsána byla v létě a na podzim r. 1889
v Budislavi a v Litomyšli; vyšla pak počátkem roku 1890
v pražské lidové knihovně „Přítel domoviny". Spisovatelka
připsala první svůj román, v němž romaneskně zpracovala
domnělé osudy Zdenky Havlíčkové…, své učitelce Karolíně
Světlé v den jejích narozenin šedesátých. První větší výpravná skladba Terezy Novákové, „Maloměstský román", napsána byla v létě a na podzim r. 1889
v Budislavi a v Litomyšli; vyšla pak počátkem roku 1890
v pražské lidové knihovně „Přít…el domoviny". Spisovatelka
připsala první svůj román, v němž romaneskně zpracovala
domnělé osudy Zdenky Havlíčkové, své učitelce Karolíně
Světlé v den jejích narozenin šedesátých.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, neautorská dedikace
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	227
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Spisy / Teréza Nováková
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2023 10:48
Číslo položky:	595364

O autorovi

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora