Alois Jirásek
Maloměstské historie : U rytířů

1953 | Nakladatelství Mladá fronta

"Maloměstskými historiemi" vytvořil autor nejen literární, ale i historický celek, zachycující z našich dějin konec předbřeznové doby i rok 1848. První dva příběhy líčí dožívající starou Litomyšl i její blížící se zánik. Povídka "U Rytířů" je smutnou historií šlechtičny, poslední svého rodu, která stěží udržuje rozpadá…vající se rodinný majetek a odolává útoku chudoby i dravým útokům "frlégra" Gausse, majitele tabákového skladu, představitele společensky neurvalého světa, měšťana usilujícího o starodávný dům. Povídka druhá, líčící život na staré poště, později požárem zničené, tvoří můstek mezi předbřeznovým příběhem prvním a "Filosofskou historií", kde rok 1848 je již hlavním středem děje. I tu Jirásek líčí biedermayerovsky idylický, spíše smutný než radostný život poštmistra a jeho sestry, ale nedá si ani ujít příležitost vylíčit v protikladu k tomuto světu život na dvoře a v čeledníku, kde žijí a pracují kočí, postilioni a ostatní drobní lidé kolem pošty. I v poslední povídce před námi ožívá Litomyšl, ale tentokráte Litomyšl mladá, studenti-filozofové. Od jara 1847, nevinného odboje a zápasu o studentské Majales až po sám vrchol jejich boje, tvoření legií a skutečný revoluční boj na praž. barikádách sleduje J. jejich život a zápas. A tímto radostným, blahého očekávání plným rokem 1848 končí prezidentské vydání prozaického souboru Jiráskova. "Maloměstskými historiemi" vytvořil autor nejen literární, ale i historický celek, zachycující z našich dějin konec předbřeznové doby i rok 1848. První dva příběhy líčí dožívající starou Litomyšl i je…jí blížící se zánik. Povídka "U Rytířů" je smutnou historií šlechtičny, poslední svého rodu, která stěží udržuje rozpadávající se rodinný majetek a odolává útoku chudoby i dravým útokům "frlégra" Gausse, majitele tabákového skladu, představitele společensky neurvalého světa, měšťana usilujícího o starodávný dům. Povídka druhá, líčící život na staré poště, později požárem zničené, tvoří můstek mezi předbřeznovým příběhem prvním a "Filosofskou historií", kde rok 1848 je již hlavním středem děje. I tu Jirásek líčí biedermayerovsky idylický, spíše smutný než radostný život poštmistra a jeho sestry, ale nedá si ani ujít příležitost vylíčit v protikladu k tomuto světu život na dvoře a v čeledníku, kde žijí a pracují kočí, postilioni a ostatní drobní lidé kolem pošty. I v poslední povídce před námi ožívá Litomyšl, ale tentokráte Litomyšl mladá, studenti-filozofové. Od jara 1847, nevinného odboje a zápasu o studentské Majales až po sám vrchol jejich boje, tvoření legií a skutečný revoluční boj na praž. barikádách sleduje J. jejich život a zápas. A tímto radostným, blahého očekávání plným rokem 1848 končí prezidentské vydání prozaického souboru Jiráskova.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	329, [3]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vlastimil Rada, Adolf Kašpar
Edice:	Aloise Jiráska odkaz národu, Spisy A. Jiráska
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2024 10:12
Číslo položky:	1047710

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora