Marie Podešvová, František Podešva
Malířův život

1973 | Nakladatelství Profil

Vzpomínky malíře Františka Podešvy, tlumočené jeho ženou, tvoří úvod k obrazové části publikace, podávající průřez Mistrovou celoživotní tvorbou. Jejich první část zachycuje období do přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze a druhá vypráví o letech studií, o malířových přátelích, rodině, studijních cestách, tvůrčí… práci a výstavách. Vzpomínky doplňuje přehled životopisných dat, výňatky z recenzí a katalogů o Podešvově díle a přehled významných obrazů, které jsou ve veřejném majetku. Vzpomínky malíře Františka Podešvy, tlumočené jeho ženou, tvoří úvod k obrazové části publikace, podávající průřez Mistrovou celoživotní tvorbou. Jejich první část zachycuje období do přijetí na Akade…mii výtvarných umění v Praze a druhá vypráví o letech studií, o malířových přátelích, rodině, studijních cestách, tvůrčí práci a výstavách. Vzpomínky doplňuje přehled životopisných dat, výňatky z recenzí a katalogů o Podešvově díle a přehled významných obrazů, které jsou ve veřejném majetku.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

	Stav dobrý	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 12. 12. 2025	119 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	102
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Podešva, František Podešva
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Podoby
Vydání:	1
Vydáno v:	Ostrava
Vystaveno:	13. 7. 2017 14:20
Číslo položky:	14424

O autorech

Marie Podešvová

Marie Podešvová, pseudonym Marie Jensenová byla česká spisovatelka a překladatelka. Velkou část života prožila na Valašsku. Láska k tomuto kraji, jeho lidem a přírodě se odráží i v jejích dílech. Marie Podešvová vyrůstala v Brně, její otec byl vedoucím administrace Lidových novin a starostou brněnského Sokola. V letech 1918–19 absolvovala tři semestry v pařížském Institutu Maintenon. Roku 1922 hrála pod pseudonymem Máňa Jensenová v němých filmech rakouského režiséra Hanse Otto Löwensteina. S manželem žili v Praze, od roku 1938 v Beskydech na Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli. Podešvová psala do dlouhé řady periodik: Salon, Rozkvět, Zora, Venkov, Červený květ, Lidové noviny, Lidová demokracie, Mateřídouška, Květy, Naše rodina, Výběr, Literární noviny, Ostravský večerník, Literární měsíčník, Tvorba. Někdy přitom využívala pseudonym Marie Jensenová, zejména ve svých překladech z francouzštiny a ruštiny. Ve druhé polovině 50. let se začala více soustředit na literární tvorbu. Zemřela ve věku 93 let, je pochována na Valašském Slavíně. Jejím manželem byl od roku 1926 akademický malíř František Podešva . Její nejstarší dcera Eva Fuková byla významnou fotografkou, 35 let žila v USA.

Více od autora

František Podešva

František Podešva byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor, též autor memoárů. Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Vyučil se houslařem u Josefa Lídla na Zelném trhu v Brně. Studoval v letech 1912–1915 na pražské Akademii výtvarných umění , kde se stal žákem u profesorů Vlaho Bukovce, v malířské speciálce Jana Preislera, a na grafice u Augusta Brömseho. Během 1. světové války byl povolán v roce 1915 do vojenské služby v Budapešti a Albánii. Po válce studia dokončil v roku 1921 absolvováním grafické speciálky na AVU. V roku 1920 vytvořil svá první monumentální díla - sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm a fresku v kostele na Hutisku; vítězný oblouk a strop kněžiště. Jako státní stipendista pobýval v roce 1925 v Paříži u profesora Františka Kupky. Roku 1926 se oženil s Marií Jaruškovou, se kterou vychovali dvě dcery. Podnikl řadu studijních cest do zahraničí zejména ve 20. a 30. letech Inicioval založení prvního výtvarného spolku Klub výtvarných umělců Aleš v Brně, byl ředitelem vlastní malířské školy, členem skupiny Bezruč a Moravsko-slezského sdružení výtvarných umělců. Už od dob studií intenzivně vystavoval na souborných a spolkových výstavách a svou tvorbu představil v období mezi válkami i na samostatných výstavách v zahraničí – v Poznani a několikrát v Paříži v „Salon des Tuileries“. V roce 1925 se přestěhoval z Brna do Prahy, kde byl až 1942 redaktorem časopisů Salon a Srdce Evropy. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na „vrchu umělců“ Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli. Působil též jako hudební pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a Uherském Hradišti. V počátcích tvorby se věnoval zejména tvorbě figurální, později ho zaujala krajinomal...

Více od autora