František Lazecký
Malé rekviem

1944 | Nakladatelství Družstvo Moravského kola spisovatelů

Básně ve kterých autor pláče nad odchodem blízkých přátel. Básně ve kterých autor pláče nad odchodem blízkých přátel.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, lehce zažloutlé stránky, autorská dedikace

Skladem na prodejně

	Stav Dobrý PODPIS, lehce zažloutlé stránky, autorská dedikace	Skladem na prodejně	149 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé stránky obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	obálka Antonín Jero
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	61 - [II]
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání I
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	22. 3. 2022 22:41
Číslo položky:	300037

O autorovi

František Lazecký

František Lazecký byl český spisovatel a básník katolické orientace. Narodil se v rodině slezského rolníka, od roku 1921 studoval na hospodářské škole v Opavě, kde mezi jeho učiteli byl i regionální spisovatel Vojtěch Martínek. Po maturitě 1925 studoval na Vysoké škole zemědělského inženýrství a roku 1930 získal titul inženýra. Souběžně studoval knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, roku 1929 složil státní knihovnickou zkoušku na Státní knihovnické škole v Praze a od roku 1930 byl knihovníkem Ústřední zemědělské a lesnické knihovny Československé akademie zemědělských věd v Praze. V letech 1946–1952 a 1956–1959 byl jejím ředitelem a v letech 1959–1962 externě přednášel knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Přispíval do několika katolických literárních časopisů Roku 1969 odešel do důchodu a věnoval se pouze psaní a literatuře, zejména pro děti. Byl členem Umělecké besedy v Praze a Moravského kola spisovatelů. Do literatury vstoupil lyrikou, která až barokně emfaticky představovala spor duše s tělem . Koncem 30. let zjednodušil formu veršů, až k písňovému rytmu, a také témata: začal psát především o domově. Překládal například písně L. v. Beethovena, F. Schuberta nebo M. P. Musorgského, podílel se na překladu Starého zákona a katolického breviáře. Po roce 1945 se začal zabývat tvorbou pro děti, přičemž čerpal z folklorní tradice rodného Slezska . Básně ze 70. let jsou považovány za vrchol jeho tvorby . Psal i eseje, v předválečných letech hlavně s historickou tematikou.

Více od autora