Přemysl Pražák
Malá preludia II : Dětství a mládí slavných skladatelů - II

1972 | Nakladatelství Supraphon

Úspěšná kniha o životních začátcích světových i našich skladatelů slučuje v tomto vydání oba svazky v jeden celek tak, že jednotlivé kapitoly jsou řazeny podle doby, v níž budoucí mistři vstupovali do života, přičemž každá z kapitol je ukončena stručným přehledem dat a děl skladatele. Úspěšná kniha o životních začátcích světových i našich skladatelů slučuje v tomto vydání oba svazky v jeden celek tak, že jednotlivé kapitoly jsou řazeny podle doby, v níž budoucí mistři vstupovali do… života, přičemž každá z kapitol je ukončena stručným přehledem dat a děl skladatele.

Součástí souboru:

Malá preludia 1972 (2 sv. (276; 288 s.), 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	29 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	288 s., ilustr
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Eva Vlasáková
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 12. 2024 13:27
Číslo položky:	1085340

O autorovi

Přemysl Pražák

JUDr. Přemysl Pražák byl český hudební kritik a publicista. Přemysl Pražák byl nejstarším synem literárního historika Alberta Pražáka. Po absolvování gymnasia v Křemencově ulici v Praze vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze práva a současně studoval hru na klavír a hudební teorii. Po roce 1945 ještě vystudoval literární historii a knihovnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování práv Pražák absolvoval osmnáctiměsíční prezenční vojenskou službu a po ní působil jako právník na Ředitelství pošt krátce v Bratislavě a od roku 1934 v Praze. V roce 1943 se oženil s Emmou, rozenou Trundovou , která si do manželství přivedla dceru Jitku ze svého prvního manželství. S manželkou měl Pražák dvě děti – dceru Radmilu a syna Bořivoje . V květnu 1945 byl Českou národní radou pověřen zabráním a prozatímní správou Rudolfina včetně veškerého inventáře, který následně předal vedení Pražské konzervatoře a České filharmonie. Pražák po roce 1945 přešel na Ministerstvo zahraničních věcí, kde vedl odbornou knihovnu. V roce 1958 musel z kádrových důvodů z ministerstva odejít, a až do konce života pak byl zaměstnán jako knihovník nejprve v Univerzitní knihovně a po reorganizaci knihoven ve Státní knihovně v Praze. Vedle svého zaměstnání se Pražák od studentských let zajímal o literaturu a hudbu a začal záhy publikovat odborné a populární publikace, zejména o české hudbě a o Bedřichu Smetanovi. Pražákův zájem o Národní divadlo a jeho interprety se mimo jiné projevil redigováním sborníku o tenoristovi Otakaru Mařákovi a následně zorganizováním sbírky, díky které se tento pěvec po svém onemocnění v Americe mohl na sklonku života navrátit do Čech. Podobně byl Pražák redaktorem sborníku věnovaného skladatelce Vítězslavě Kaprálové. Pražák půs...

Více od autora