Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Cestopisy
Josef Sekera
Malá knížka poutnická po staré mapě domova

Josef Sekera
Malá knížka poutnická po staré mapě domova

1972 | Nakladatelství Melantrich

"Putování po mapě naší republiky nemusí být prostá příležitost k sentimentálnímu vzpomínání ... Nad obrázky naší domoviny se nám však rozzáří minulost i budoucnost, oslní nás známé i neznámé krásy naší země, a nad tím vším siuvědomíme, že pro to všechno stojí za to žít." Takto začíná půvabná kniha zasloužilého umělce, …která vychází k jeho nedožitým 75. narozeninám. Představuje osobitý místopis naší vlasti od Šumavy k Tatrám, zahrnujícícharakteristiky nejen věcné, zeměpisné a historické, nýbrž i postřehy a zážitky osobní. "Putování po mapě naší republiky nemusí být prostá příležitost k sentimentálnímu vzpomínání ... Nad obrázky naší domoviny se nám však rozzáří minulost i budoucnost, oslní nás známé i neznámé krásy naš…í země, a nad tím vším siuvědomíme, že pro to všechno stojí za to žít." Takto začíná půvabná kniha zasloužilého umělce, která vychází k jeho nedožitým 75. narozeninám. Představuje osobitý místopis naší vlasti od Šumavy k Tatrám, zahrnujícícharakteristiky nejen věcné, zeměpisné a historické, nýbrž i postřehy a zážitky osobní.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	208
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Zdenka Kabátová-Táborská
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 10. 2024 14:38
Číslo položky:	1038744

O autorovi

Josef Sekera

* 4. 12. 1897 † 14. 11. 1972 . Prozaik. Narodil se v rodině truhláře. Jeho synovcem je Leopold Sekera , autor dobrodružných a chlapeckých románů užívající v sešitových edicích kolektivního pseudonymu Will Mac Khiboney. – Do školy Sekera chodil ve Starkoči, v sousední Zbyslavi a v Čáslavi. Studoval na odborné tkalcovské škole v Rychnově nad Kněžnou a na její strojařské větvi v Šumperku. 1915 narukoval a po dělostřeleckém výcviku byl odvelen na italskou frontu. V armádě zůstal jako důstojník až do 1920, kdy se stal úředníkem na ředitelství Čs. státních drah v Bratislavě. Na Slovensku se spřátelil s Karlem Plickou, Fraňo Kráľem, Petrem Jilemnickým a dalšími levicovými intelektuály a zapojil se do činnosti bratislavské pobočky Družstevní práce. Na začátku 30. let byl jedním z organizátorů pokusu o vydávání literární revue a knižní edice Stan v Břeclavi. 1939 byl přeložen do Prahy, 1945–49 působil jako vedoucí referent na ministerstvu dopravy a techniky. Od 1950 spisovatel ve svobodném povolání. 1953–56 byl tajemníkem SČSS; zastával i jiné funkce . Na sklonku života byl předsedou Českého literárního fondu a aktivně se podílel na ustavení normalizačního SČS.

Více od autora