Knihy
Historie
Antika
Aristotelés
Magna moralia

Aristotelés
Magna moralia

2005 | Nakladatelství Rezek

Jakákoli činnost ve státě předpokládá určitou morální kvalitu, proto je etika součástí politiky. Politická věda se zaměřuje k dobru, k cíli státu, a tím k cíli pro nás samotné. Nejedná se však o dobro v tom nejširším smyslu slova, o obecné dobro, dobro ve smyslu ideje, nýbrž o konkrétní "dobro pro nás". Z tohoto ideové…ho východiska starověký myslitel přistupuje k výkladu konkrétních morálních vlastností . Interpretace jednotlivých morálních kvalit jako nedílné součásti života člověka ve společnosti. Jakákoli činnost ve státě předpokládá určitou morální kvalitu, proto je etika součástí politiky. Politická věda se zaměřuje k dobru, k cíli státu, a tím k cíli pro nás samotné. Nejedná se však o dobro… v tom nejširším smyslu slova, o obecné dobro, dobro ve smyslu ideje, nýbrž o konkrétní "dobro pro nás". Z tohoto ideového východiska starověký myslitel přistupuje k výkladu konkrétních morálních vlastností . Interpretace jednotlivých morálních kvalit jako nedílné součásti života člověka ve společnosti.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	178
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086027228
ISBN:	9788086027227
Editor:	Petr Rezek
Překladatel:	Antonín Kříž
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 1. 2026 15:26
Číslo položky:	1551393

O autorovi

Aristotelés

Aristoteles ze Stageiry byl filosof vrcholného období řecké filosofie, nejvýznamnější žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského. Jeho rozsáhlé encyklopedické dílo položilo základy mnoha věd. Narodil se 384 př. n. l. v osadě Stageira na poloostrově Chalkidiki v dnešní řecké Makedonii, asi 80 km východně od Soluně – Thessalonike , zemřel v roce 322 př. n. l. v Chalkidě, asi 60 km SV od Athén. Aristotelův otec Nikomachos byl osobním lékařem makedonského krále Filipa II. V letech 367 až 347 př. n. l. Aristoteles studoval a pak i vyučoval v Platonově Akadémii v Athénách. Po Platonově smrti odešel vyučovat do Assu v Malé Asii a na Lesbos do Mytilény. Roku 343 př. n. l. jej povolal makedonský král Filip jako vychovatele svého syna Alexandra . Po Filipově smrti se Aristoteles vrátil do Athén, kde se plně věnoval vědě a roku 335 př. n. l. založil vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také peripatetická škola, která se tak nazývá podle krytého sloupořadí peripatos , kde se žáci učili, nebo od slovesa peripatein , neboť Aristotelés se prý se svými žáky při výuce procházel. Během třinácti let strávených v Athénách vznikla většina jeho spisů, někdy spíše poznámek nebo záznamů z přednášek. Roku 322 př. n. l., po smrti Alexandra Velikého, byl Aristoteles v rámci reakce proti Alexandrovi obviněn z rouhání bohům a odsouzen, takže odešel do vyhnanství do Chalkidy, odkud pocházela jeho matka a kde v následujícím roce zemřel. Zachovala se jeho závěť s přáním, aby byl pochován vedle své ženy. Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snažil se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, společnosti, politiky a umění. Zpočátku sice psal také dialogy jako jeho učitel, z těch se však zachovaly jen zlomky, kdežto téměř celé Aristotelovo dí...

Více od autora