Zdeněk Nejedlý
Má vlast : symfonie doby, života a díla

1975 | Nakladatelství Odeon

Výbor z rozsáhlého vědeckého, kritického a popularizačního literárního díla ukazuje mnohotvárnou činnost Z. Nejedlého, jíž tak výrazně zasáhl do vývoje české kultury dvacátého století. V šesti historicky komponovaných oddílech přináší kromě známých portrétů, studií, polemických a kritických článků i méně známé práce a …materiály dosud netištěné, jako např. výňatky z korespondence či Nejedlého válečné rozhlasové projevy. Výbor z rozsáhlého vědeckého, kritického a popularizačního literárního díla ukazuje mnohotvárnou činnost Z. Nejedlého, jíž tak výrazně zasáhl do vývoje české kultury dvacátého století. V šesti histori…cky komponovaných oddílech přináší kromě známých portrétů, studií, polemických a kritických článků i méně známé práce a materiály dosud netištěné, jako např. výňatky z korespondence či Nejedlého válečné rozhlasové projevy.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (28. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	379 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	V Redakci krásné literatury, 55. svazek ed. 55. svazek ed. Paměti, korespondence, dokumenty
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2026 10:42
Číslo položky:	1751195

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora