Jaroslav Čechura
Luxus na dluh? : zadlužení české aristokracie v letech 1550-1650

2023 | Nakladatelství Vyšehrad

"Čeští králové počínaje slavným Otcem vlasti Karlem IV., slavné šlechtičny a šlechtici - ti všichni měli jedno společné: na svůj luxusní životní styl si museli půjčovat "

Mnohdy opomíjená stránka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po… uši, kdo naopak štědře půjčoval druhým?

Dnes jsme zadluženi prakticky všichni. Je zadlužen stát, obce, jednotlivci. Jak tomu bylo asi v minulosti? Prameny obsahují množství informací o zadlužení šlechtických rodů, o získávání půjček, jejich splácení. Ale také o neproduktivním utrácení vypůjčených peněz za luxus. Jaroslav Čechura ve své nové knize poodhaluje dluhy českých panovníků, počínaje posledními Přemyslovci. Jádrem knihy je sledování zadlužení předních českých předbělohorských rodů: Pernštejnů, pánů z Hradce, Rožmberků, Švamberků, Lobkoviců, Černínů. S nimi kontrastuje fakt, že rod Smiřických měl jako jediný z českých aristokratů velké finanční přebytky. Rozbor velmi bohaté dokumentace dává odpověď na to, co znamenaly dluhy v renesančních Čechách, kdo byli věřitelé, jaká byla role žen při půjčování peněz v raném novověku, a řadu dalších otázek. "Čeští králové počínaje slavným Otcem vlasti Karlem IV., slavné šlechtičny a šlechtici - ti všichni měli jedno společné: na svůj luxusní životní styl si museli půjčovat "

Mnohdy opomíjená strá…nka života slavných osobností českých dějin, panovníků i předních šlechticů a šlechtičen. Kdo z nich byl zadlužený až po uši, kdo naopak štědře půjčoval druhým?

Dnes jsme zadluženi prakticky všichni. Je zadlužen stát, obce, jednotlivci. Jak tomu bylo asi v minulosti? Prameny obsahují množství informací o zadlužení šlechtických rodů, o získávání půjček, jejich splácení. Ale také o neproduktivním utrácení vypůjčených peněz za luxus. Jaroslav Čechura ve své nové knize poodhaluje dluhy českých panovníků, počínaje posledními Přemyslovci. Jádrem knihy je sledování zadlužení předních českých předbělohorských rodů: Pernštejnů, pánů z Hradce, Rožmberků, Švamberků, Lobkoviců, Černínů. S nimi kontrastuje fakt, že rod Smiřických měl jako jediný z českých aristokratů velké finanční přebytky. Rozbor velmi bohaté dokumentace dává odpověď na to, co znamenaly dluhy v renesančních Čechách, kdo byli věřitelé, jaká byla role žen při půjčování peněz v raném novověku, a řadu dalších otázek.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	311 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8076017831
ISBN:	9788076017832
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2024 14:47
Číslo položky:	844700

O autorovi

Jaroslav Čechura

Jaroslav Čechura je český historik, specializující se na novověké sociální dějiny. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie – politická ekonomie – dějiny umění. V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze; dalších 17 let vedl Archiv Národního muzea a 25 let redakci historické řady Časopisu Národního muzea. Učil na FF UK a spolupracoval též s Max-Planck-Institut für Geschichte v Göttingenu. Kromě toho vyučuje na KTF UK a Technické univerzitě v Liberci. Je členem několika redakčních či vědeckých rad. Od počátku se profiloval jako medievalista a zabýval se hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Později rozšířil svůj záběr o období raného novověku, jež nahlíží „zdola“, konkrétně pak prizmatem poddanských vztahů, každodennosti, rebelií, kriminality, sexuality, stavovské politiky či tradiční kultury venkova. Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborného, ale i laického konzumenta, tak Čechura náleží k nejvýznamnějším současným českým představitelům mikrohistorie. V rámci reorganizace bylo schváleno děkankou filosofické fakulty UK rozhodnutí ředitele Ústavu českých dějin Ivana Šedivého o zrušení profesorského místa se specializací na české dějiny raného novověku s účinností 1. července 2015. Zrušení místa, a tedy Čechurovo propuštění, vzbudilo jisté překvapení v rámci univerzity, ovšem upozornil na ně i Petr Zídek v Lidových novinách.

Více od autora